Archiv štítku: Sheik Zayed Mosque

Abú Dhabí – den 2. a 3. (celkově 6. a 7. v Emirátech)

Abu Dhabi – den 2.
Po vydařené párty v 8 clubu jsme si dali ještě nad ránem chvilku chillout na lehátkách u hotelového bazénu a šli spát až nějak za světla, díky čemuž jsme pochopitelně prošvihli snídani v gold member lounge v 7. patře hotelu, kam jsme měli přístup díky tomu, že je Viktor zaměstnanec řetězce Fairmont. Jestli někdo dává zaměstnancům nějaké benefity, tak jsou to rozhodně právě hotelové řetězce jako např. Fairmont a to musím teda uznat, že ve vší parádě a i to je velký důvod k zamyšlení, protože něco takového člověka asi v jiném oboru až tak hned nepotká.

Pokud chce být totiž gold member normální smrtelník, tedy někdo kdo zaměstnancem není, připlácel by si na jednu noc k ceně pokoje, která je už i tak mimochodem něco kolem 5000 Kč, dával by dalších 500 AED (2500 Kč) za noc navíc. Členstvím v gold klubu pak ale získává přístup právě do těchto prostor, kde je pro členy v té ceně snídaně, po celý den káva, čaje, voda ale večer i nějaký snack kde se dá v podstatě i bez sebemenšího problému skvěle navečeřet, pít jakékoliv alkoholické nápoje v neomezeném množství, ale jen v omezeném čase nějak tuším od 18 do 21 hodin, denní tisk, luxusní časopisy a další věci. Jinak co se týče čaje, kávy a vody, je k dispozici samozřejmě i na pokoji. Další super věc je, že zaměstnanec si s sebou může vzít až 3 další lidi, kteří získají stejnou slevu jako on -50% na ubytování a většinu věcí jako např. oběd nebo večeře v restauracích v hotelu.
3 dny a 2 noci v úžasném 5ti hvězdičkovém hotelu s jedním opravdu luxusním obědem a ještě luxusnější večeří nás nakonec teda dohromady díky tomu vyšel na 2175 AED, což je v přepočtu asi nějakých 11 000 Kč. Pro dvě osoby, ikdyž to vypadá na pohled hrozně, to není za celé 3 dny na takovém hotelu žádná tragédie. Viktor totiž dohodnul late checkout (pozdní odbavení) a tak jsme tam strávili i celý poslední den, jen bez přenocování ale s veškerým zázemím včetně snacku v gold member klubu, ale to už bych předbíhal.
Snídani jsme pochopitelně prospali a vzbudili se až někdy kolem oběda. Vyrazili jsme na chvilku na pláž, okoupali se a dali si relax a pak nás čekal tzv. brunch – specialita místních hotelů. Název vzniknul spojením dvou slov – breakfest a lunch, tedy snídaně a oběda dohromady. Za cenu 300 AED (1500 Kč) si může kdokoliv i mimo hostů na hotelu, zakoupit vstup a od 13. – 17:00 má možnost jíst a pít cokoliv, co hrdlo ráčí, včetně vína a piva. Podávají se opravdu neuvěřitelné dobroty a místy až neskutečné věci. Tak jsem měl možnost aspoň konečně vyzkoušet a ochutnat spoustu věcí, které bych si u nás nemohl dát vůbec a někde po světě jsem měl občas strach jestli budou čerstvé a taky se mi nechtělo za něco dát třeba 1500 Kč jen proto, abych to ochutnal a zjistil, že mi to třeba nechutná…Tohle je přesně ideální příležitost zjistit a ochutnat věci, ke kterým se člověk jen tak běžně nedostane. A tak jsem jedl a poprvé v životě ochutnal např. ústřice, humra, čerstvé kalamáry nebo sushi z kraba, dal si skvělé krevety tak jak mají být a né nějaké zamražené z Makra apod. K obědu jsem měl jako starter mé oblíbené ale hlavně fantastické sushi s lososem, tuňákem a nějakou místní rybou a zkusil i to s krabem, ve kterém bylo celé klepítko ale to na mě bylo už moc ostré, protože bylo vyválené v nějaké šílené paprice – tipoval bych mě dnes už dobře známou habanero. 😀 Jako hlavní chod vynikající steaky z lososa s pečeným bramborem na grilu. Průběžně byl čas i lehce popíjet a tak jsem měl asi 12 piv Foster’s a nějaké Thajské Chang – výborné pivko btw. a Viktor si dal asi tak lahev a půl nějakého dobré Sauvignonu, takže skutečně vcelku príma odpoledne 🙂
Zbytek dne jsme pak strávili koupáním na pláži, takže konečně taky trošku relax.
Jenom mě štve, že mi tady zase nefungují data na roamingu a nechápu proč ale nemám chuť to řešit a tak nebyl čas hodit sem průběžně nějaké fotky nebo napsat nějaký krátký článek apod. a tak to pak dopisuju zpětně.
Navečer jsme si zapůjčili parádní kola Mercedes-Benz. Na 2 hodiny je hotel hostům nabízí k zapůjčení zdarma a pokud je to přes 2 hod. je tam pak nějaký poplatek a tak jsme vyrazili s tím, že když už si prodloužíme pobyt, tak aby jsme taky i trošku vypnuli. Cestou jsme měli v plánu někde něco nakoupit na pokoj k jídlu ale nenarazili nikde na nějaký obchod. Zajímavostí je, že v Dubaji ani Abu Dhabi, takže možná v celých Emirátech, se nehraje vůbec na nějaké názvy ulic apod. a tak např. oficiální adresa hotelu je : Fairmont Bab Al Bahr, Between The Bridges (mezi mosty), což skutečně je a z každé strany je jeden most. Tak jsme si je vyjeli obhlídnout na těch kolech…Jenže tady na kola moc nejsou kvůli místním teplotám zařízení a tak nějakou stezku nebo vhodnou cestu pro kolo, by člověk hledal asi úplně zbytečně. Dopadlo to tak, že jsme přijeli k prvnímu mostu, na kterém vede dálnice o 6 pruzích tam a 6 zpátky…nakonec jsme se teda museli vyškrábat po náspu zpevněném kameny i s kolama nahoru na tu dálnici, přenést kola přes betonové retardéry a vjet na most, kde bylo něco, jako chodník pro pěší, v případě poruchy auta atd. aby mohl odtud člověk nějak odejít. Ten jsme přejeli ale pak jsme asi tak 1,5 km museli přejet na kolech v protisměru šestiproudé dálnice v odstavném pruhu a to už teda nebyl zase až tak super zážitek a běhal mi z toho mráz po zádech…dojeli jsme k nějakému parku kde to opravdu žilo, protože je tady teď 4 dny nějaký státní svátek a tak lidi vyrazili do ulic na pikniky a za sportem. Hrál se tam na několika hřištích basket, volejbal ale taky fotbálek a spoustu dalších sportů. Park jsme po dálničním přivaděči objeli a skončili opět na dálnici – nebyla žádná jiná možná cesta a tak jsme museli dobrých tak 5 km jet zase po dálnici, tentokrát v odstavném pruhu ale ve směru jízdy…Nakonec jsme skončili v jakési oáze plné stromů ale pořád vedle té dálnice a po chvilce zkoumání se dostali na nějakých chodník, který nás zavedl až na ten druhý most, který už měl oddělený chodník pro pěší a tak jsme sjeli až do čtvrti, kde už jsme se konečně dostali mimo dálnici…Úplně čistě náhodou jsme projížděli čtvrtí, kde bylo pár autosalónů – BMW, Mini, Rolls Royce a na konci ulice stál…dům našich lások … a to doslova 🙂 Autobazar…no, autobazar…spíš showroom s ojetýma luxusníma autama, kde měli hned dva kousky Bugatti Veyron, Ferrari Enzo, dva kousky Mercedes McLaren, dva Rolls Royce, Porsche Pan Amera ale v nějaké brutální tuningové originální verzi, Lamborghini Diablo a pár dalších kousků, které člověk někde jen tak neuvidí. No prostě nádhera. Na hotelu jsme si pak v Chocolatte gallery objednali vynikající sandwiche a vzali si je na pokoj. Druhý den jsme dali snídani a pak vyrazili na prohlídku města.
Navštívili jsme neuvěřitelný Sheik Zayed Mosque, který je postavený z bílého mramoru a pyšní se jako všechno tady hned několika NEJ. Všude kolem se tiše pohybovali ninjové zahalení v černých hábitech jen s malým průzorem na oči :-)) Nafasovali jsme podobné príma slušivé místní oblečky ale teda bílé, protože jsme byli v kraťasech a předem si ověřili, jestli je to možné, aby jsme si to dali trošku stylově a pořádně si to užili 🙂 Vzali jsme si prohlídku s moc milou a příjemnou místní průvodkyní, která nám vysvětlila základy islámu a jak to vlastně všechno funguje. No, moc jim to nezávidím, abych řekl pravdu…vstávat každý den před 5. ráno, abych se pomodlil a pak ještě v průběhu dne 4x znovu, to bych zcela určitě nezvládl. Na zemi je položený největší a nejtěžší koberec ručně tkaný na světě, na stropech vysí lustry z křišťálu, které mají 9,5 tuny a podobné srandy. Vcelku mě pobavili velké LCD značky Panasonic, které tam moc teda nezapadají a navíc jsou použité jen pro přenos zvuku a obraz se v podstatě vůbec nepoužívá. Dobře je ale vyřešené a skvěle ukrytá klimatizace ve stylových sloupech, které si člověk normálně ani nevšimne.
Odtud jsme se vydali taxíkem na obhlídku obrosvkého obchodního centra s vysokou věží, ve které je kavárna s vyhlídkou na celé Abu Dhabi, kde jsme si dali kafe, vodu a Viktor nějaký mléčný šejk….a nebo že by spíš sheik ? 🙂 Pak jsme vyrazili k The Emirates Palace hotelu, což je zase pro změnu vůbec nejdražší stavba hotelu na světě, o které je dobře známé, že i kdyby funguval 300 let, v životě nikdy se ta investici nemůže vrátit. Tam už nás ale dovnitř bohužel v kraťasech nepustili a to jsme teda trošku prokaučovali, protože to jsme si předem nějak neuvědomili a tak jsme si to mohli prohlídnout jen zvenku. I tak je to ale neskutečná nádhera. Naproti se staví zase nějaký megaobrovský komplex 4 mrakodrapů, které už jsou od pohledu těsně před oficiálním otevřením, ale ještě byly pro veřejnost zavřené.
Po návratu na hotel jsme si vzali skříňku v místním fitness centu a zbytek dne strávili na pláži a večer se vydali na autobusové nádraží směr Dubai. Taxikář nás rovnou informoval, že díky tomu svátku je všude šílený blázinec a sehnat bus do Dubaje je takřka nepřekonatelný problém. Původně jsme ho podezřívali, že nás ukecává aby jsme jeli taxíkem do Dubaje jen proto, aby měl kšeft, ale fakt nekecal…Takový blázinec jsem ještě nikdy nezažil a asi ze 4 nebo 5 autobusů nás vykázali, že jsou plní a nemají místo. Všudepřítomní taxikáři nabízející sdílenou cestu malým autem do Dubaje za 50 AED byli místama už fakt nesnesitelní. Aby toho nebylo málo, chytla nás oba stejně potřeba skočit si na toaletu. Asi 50m fronta Indů na záchod mě kvalitně vyděsila…to jsem ale ještě netušil, co nás bude čekat uvnitř…Turecké záchody ve stavu, odkud by se člověk šel nejradši vykoupit v bazénu plném Sava, to byl vážně zážitek, ale tak přežili jsme to nakonec ve zdraví. Podařilo se nám dostat do nějakého normálního městského autobusu, který přijel jako posila spolu s dalšíma na cestě Abu Dhabi – Dubaj a tak nějak kolem 11. hodiny jsme nakonec po cca. 45 min. sezení v buse na nádraží přijeli do Dubaje. Dali jsme rychlosprchu a pár vodek s Red Bullem na nastartování a vyrazili do Dubai Marina do klubu, který je na 2 patra s obrovským bazénem a dole je stage na pláži. Tolik lidí pohromadě jsem snad v žádném klubu ještě nikdy neviděl a ikdyž jsem ještě nikdy nebyl v Coke Clubu v Siofóku, tak podle fotek můžu říct, že to je proti tomu jenom malá soukromá párty. Obrovské stavby mrakodrapů svítících všemi barvami ještě umocňovali několikrát celý zážitek z téhle neuvěřitelné párty. Co nám ale jako Evropanům asi nikdo nikdy nevysvětlí je, že ve 3 ráno prostě padla…stop, finito, šlus, the end, ende…Přijdou vyhazovači a řeknou „Přátelé, končíme, hezký večer“ a hotovo…A můžete se stavět třeba na hlavu ale oni přesto vyženou 2500 rozjetých lidí ven na ulici a zavřou – to je prostě pravidlo a přes to tady nejede vlak ani neletí vrtulník, dokonce ani nejede Rolls Royce, Ferrari nebo Range Rover Sport..Nepochopitelné…Jinak co se týče party lifu, tak ten tady taky leze vcelku do peněz – jen tak orientačně – 2x Vodka + 1x Red Bull vyšla v 8 Clubu v Abu Dhabi na 115 AED – cca. 600 Kč a tady v tom klubu to stejné s jedním 0,33 pivkem na cca. 140 AED – cca. 700 Kč. Oproti tomu cigára vyjdou na cca. 30 Kč a taxík z Abu Dhabi do Dubaje – cca. 150 km na 1000 Kč. Tohle je prostě svět plný těch největších kontrastů, jaké si člověk dokáže vůbec představit.