Archiv štítku: Letiště

Letiště Vídeň

Tak už mě kluci hodili na letiště a během asi 2 minut jsem měl i odbavené zavazadlo a teď mě čekají necelé 2 hoďky čekání, které si zpříjemním pivkem a nějakým obídkem v přijemném Irish Pubu.. Moc jídel tady nemají a tak zřejmě vyhrajou lasagne…

Na letišti byl šílený blázinec už na příjezdu k terminálům… Vypadá to, jako by dnes dávali všechny letenky zdarma nebo co… 🙂 Po cestě si Pavel všiml zajímavého billboardu, který hlásal “Time to say Dubai”. 🙂 Vcelku to sedlo 🙂

Tak jo, budou to teda ty lasagne…Pivko je jako kren, tak nam to hezky zacina 🙂

Z letiste ve Vidni zurivy reporter Kema 😀

Odesláno z iPhonu

Podělané LAN a Iberia airlines

Tak jsem pockal s Lukem na letisti, odbavil se a nekdy kolem 12. – 13. hodiny vyrazil smerem k brane a tak sem zustal jeste na nekolik hodin na letisti jako Tom Hanks 🙂 Ale docela to ubehlo ikdyz let jsem mel az ve 20:25…


Kdyz prisel cas, ze by se muj let mel objevit jiz davno na tabuli, nikde o nem nebyla ani zminka… Jdu na hlavni INFORMACE na letisti hlavniho mesta – Santiago de Chile a ptam se “Do you speak English?” Odpoved : ” No”… Parada !!! No tak po chvilce hazeni rukama a nohama a spaneloglictiny jsme se shodli na tom, ze muj let byl zrusen… Ale nikde o tom ani zminka… Iberia to prodala pod svym cislem ale leti jim to pochopitelne LAN pod uplne jinym cislem letu… Slecna z informaci me poslala k prepazce 34 ze muj let je 704, kde jsem 20 min cekal na odbaveni, abych zjistil, ze muj let je c. 714 a odbavi me na prepazce 63, takze zase o 30 prepazek zpatky… Tam mi rekli, ze letim letem 704 a musim na 34ku… A uz dost kurva !!! Rekl jsem ze se odtud nehnu dokud mi to neodbavi tady na te prepazce 63 a vysvetlil ze na te druhe u jsem byl a tam nikdo nic nevi a poslali me zpatky… Nakonec jak me bylo trosku vic slyset, tak priklusala moc mila a hodna zenska, ktera funkci push-to-talk na mobilu ( v podstate vysilacka ) zacala zjistovat, jestli vubec nekde ma misto nejaky Pichler a pokud ano tak kde… Nakonec mi palubni listek vyjela primo ona na te prepazce 63…
O chvilicku pozdeji jsem ale zjistil, ze mi to vyjela jen do Madridu – dalsi komplikace a uz jsem tusil dalsi zradu… A co batoh ?!?! Skonci v Madridu a mam si ho tam vyzvednout nebo bude putovat dal do Vidne… Jdu se na to schvalne ptat na stanek LAN ale to by tam musel nekdo mluvit anglicky… Az jsem se nekoho dopatral kdo mluvil anglicky, tak mi zenska rekla ze by SNAD MEL batoh putovat dal do Vidne… OMG !!!!!!
No nevadi, v Madridu jsem stejne musel znovu na check-in protoze dal jsem letenku nemel, tak se muzu rovnou zeptat… Jo, batoh mi putuje dal do Vidne a dokonce jsem dostal i palubni listec, hec !!! A na let, ktery jsem si pred pul rokem rezervoval a zaplatil !!! Tak to uz je vykon, fakt…
K brane na let do Vidne jsem dorazil dokonce jeste o 30 min. driv nez byl boarding time i pres to, ze jsme ze Santiaga startovali asi o hodinu pozdeji… Asi tomu pak po ceste musel pan pilot pekne slapat !!!
Dorazil jsem na gate jeste kdyz byla zavrena a cekal a cekal… Otevirat ji meli v 15:25 a let byl 15:55… Pochopitelne v 15:53 byla gate jeste zavrena… Prijdu na radu mezi prvnima – piiiiiiiiiiiiiip …. dava tam muj listek znova – piiiiiiiiiiiiip !!! Pane, pockejte si tady bokem, jste v tomto letu navic… Jak navic, co navic ?!?! Prileteli jsme pry pozde a tak se mnou pocitali az dalsiho letu… Pekne hovno tak akorat !!! Byl jsem tam jeste o 30 min. driv… Uplne natvrdo moje sedadlo prodali, protoze si mysleli, ze uz to nebudu stihat, nejsem idiot a taky jsem to hned tomu chlapikovi rekl at ze me nedela kretena… Opet trosku veselo ale tak mi nema lhat do oci, kreten, kdyz vim, kdy jsem presne priletel a na minutu presne vim, kdy jsem byl u gate…
LAN a Iberia jsou tim celosvetove prosluli !!! Pri letu z LAN se doporucuju den pred odletem zavolat do LAN a potvrdit ze skutecne letite jinak realne hrozi, ze vase misto prodaji… A hned v letadle mi to potvrdil i jeden Ital, zijici v Londyne, co ma v Chile pritelkyni a sedel vedle me a rikal ze to je uplne normalni a mel to tak pokazde dokud mu pritelkyne nerekla at den pred odletem vola do LAN a potvrdi ze jeho let plati… No tak to je fakt konec…
Musel jsem pockat bokem az vsichni nastoupi, jako nejaka spina nebo paserak a cekat, jestli na me zbyde misto nebo ne… Super pocit !! Nakonec jsem dostal misto u nouzovych dveri na prave strane nad kridlem – 12F… Tak kdyby neco, budu moct vyskocit jako prvni a nebo me to tema dverma vytahne jako prvniho a nebudu se tady muset aspon divat na ty vystrasene ksichty… :-)))
Dojdu posledni tak je pochopitelne vsude v odkladacim prostoru plno – nevadi, vezmu si batoh pod nohy jako do ted snad skoro ve vsech letech…
Pane, ten batoh musite dat nahoru !!! A muzete mi, prosim, ukazat kam, kdyz je to uplne vsechno durch plne ? Ukazala na ty skrinky ze tam… To vim taky ze to nemam dat do motoru nebo na kridlo ale muzete mi ukazat nejake volno misto ? Ukazala opet na plnou skrinku… Inu vzal jsem si batoh pod nohy… Za chvilku tu ale byla znovu ze ten batoh musim dat nahoru… No dobra, tak kdz jinak nedas!!!! Asi si dokazete predstavit, jak jsem si tam to misto sjednal a jak to tam narval a zavrel… To uz totiz byla fakt posledni, vlastne predposledni kapka… Jsem vlastne uz druhy den na ceste jen na letistich a na nohach od vcerejska od cca pul 9. rano a uz toho mam fakt plne bryle… BTW let mame 15:55 … Je 16:38 a jeste porad jen popojizdime po letisti a ted stojime – nejsme zdaleka jeste ani na runwayi…
Sednu si, vysvetlim dvema Rakusakum kteri si kvuli me museli asi 3x stoupat, ze to nebyla moje chyba a ze nejdu pozde ale prodali moje mistoa cekal jsem jestli neco zbyde… Poslal jsem 2 smsky a prepnul muj telefon do flight modu a zacal psat tenhle clanek… V tom se ke me nakloni pres jednu sedacku starostliva Rakouska pani a rika mi, ze si mysli ze hlasili ze byse meli vypnout mobilni telefony a tak ze bych ten muj mel asi taky vypnout… No tak ale to uz je fakt moc !!! Otocil jsem se na ni a s usmevem ji oznamil, ze si moc vazim jeji starostlive pece ale ze uz jsem parkrat letadlem letel a rozumel jsem co rikali a ze mam muj telefon uz davno prepnuty v tzv. Flight Mode, coz vypne veskere vysokofrekvencni zarizeni v telefonu a tim padem uz v nem neni nic, co by mohlo cemukoliv vadit… Jeji manzel vedle me se jen zasmal a nijak to nekomentoval…chudak… :-)))
Konecne uz s tou herkou odstartovali !!!! :-))))
Odesláno z iPhone

Letiště Santiago de Chile

Tak na letiste jsme dorazili pomerne brzy a driv, nez bysme vubec cekali… Sedli jsme teda na pivko a pak si dali v ARS nejaky sendvic…Nic horsiho jsme za celou dobu v Jizni Americe nejedli… Luke to servirce i rekl ale ta jen kyvala hlavou a usmivala se, takze mu stejne podle me nerozumela ani prd…

V Chile jsme byli jen par dni, protoze jsme se kvuli zdravotnim potim neplanovane zdrzeli v Arequipe dyl, nez bylo puvodne v planu… Jen za tu chvilku ale muzu rict, ze jsou to tady fakt ucineni tatari… Za celou dobu se nam podarilo najit jedine cloveka, co umel dobre anglicky a to si jeste nasel on nas. Byl to nejaky nahanec do restaurace v La Serena… Jidlo i piti tam bylo nakonec uzasne a byli jsme max. spokojeni…

Ani v nejlepsi autobusove spolecni v Chile – Tour Bus – nepracuje jediny clovek, ktery by umel anglicky rict aspon tri cislovky…Ja vim a unavam, je to nase chyba, ze neumime spanelsky ale tak umet par slovicek anglicky by je taky nezabilo… Druhy kdo znal aspon par slovicek byl nas pan domaci ale jen ve spojeni s jeho uklizecem…kdyz byli pohromade, dalo se s nema par slov prohodit… Treti, kdo prekvapil, byl starsi taxikar, ktereho jsme si chytli vcera na ceste z plaze…ten taky docela mluvil a co jsme potrebovali rekl…

Nekteri lidi jsou tady ale jak hotentoti… Taxikar nam nabidne ze nas sveze, ptam se ho za kolik a to jak spanelsky tak anglicky… Chteli jsme na plaz z autobusaku – cca 2 km… Zacne mi vypravet jak je to podle toho kam konkretne chceme jet, ze to je podle taxametru atd… Znovu se ho ptam at rekne jen priblizne jestli dolar nebo sto dolaru a ze to by mel umet odhadnout… Krci rameny ze nevi a opet opakuje ze je to dle taxametru a podle toho kam na plaz chceme jet… OMG, fakt !!!

V noci jsme prijeli do Santiaga a hledame ubytovani… Nejaky pomalu bezdomovec na nas spustil co hledame a Luke mu hned rekl ze ubytovani… Ja bych se s nim vubec nebavil, protoze nesnasimtyhle samozvane pomocniky a pruvodce… Zatahnul nas nekam do vedlejsi ulicky a ze tam ma auto… No tak na to zapomen, kamo, s Tebou ja rozhodne nikam jezdit nebudu…navic v aute slo videt, ze cekaji dalsi dva lidi… Hned par metru od krizovatky jsme zahlidli hotel a vydali se k nemu… Chlapik nam zacal brat batohy a srat se s nema dovnitr… Byt to v CR, uz by ji mel… Nekolikrat jsem ho opakovane poslal pryc ale on prysel znova, ze nam nasel ubytovani a at mu zaplatim… Tohle jsem presne tusil… Inu musel jsem zvysit hlas a rekl mu, ze nic nedostane a neni ani za co, protoze ten hotel jsme si vlastne nasli sami… Ukazoval jestli mu da neco Lukas… Jasne jsem mu rekl ze ne… Pres to sel otravovat i jeho… No…abych byl uprimny, zacinal jsem z toho byt lehce rozladeny a tak nejak lehce sem se dostaal do cervenych otacek…nesnasim vlezle a otravne lidi a uz vubec ne ty tohoto typu… Nakonec jsem ho odstrcil ze zavazi, kdyz Luke zrovna stal u recepce a pak jsme proste odesli… Jenze Luke si nechal na recepci vodu a nemeli jsme z toho dobry pocit, aby nebyly nejake komplikace napr. rano apod. a tak tomu chabrovi dal 150 Pesos… Chlapik pry jeste remcal, ze se mu to nelibilo…no jeste ze jsem tam nesel taky…

Nas posledni den na plazi jsme si skutecne uzili…Naplno !!! Dokonce si ho uzivam jeste ted… Foukal tam sileny a docela studeny vitr od oceanu a tak nam bylo mistama i chladno, ze sme si ani neuvedomili, jak moc to slunce pece… Spalil jsem si tak brutalne nohy – zada, krk a oblicej jsem mel diky bohu namazany, ikdyz jak jsem pozdeji zjistil, tak zada docela spatne – ze jsem vcera ani nemohl chodit, jak moc me to bolelo a boli to ited uplne stejne… Musel jsem si koupit nejaky gel z Aloe Vera v lekarne na letisti a vydal se na WC pro invalidy, kde je dostatek mista k tomu, abych se prevliknul do kratasu a cely namazal… Myslim ze by na me byla zajimava podivana… 🙂 Boli to a pali jako cert a kdyz chvili sedim, neda se to vydrzet a musim si stoupnout… Jenze kuze pod koleny uplne hori a kdyz chci stoupnout a narovnat nohy, zacina se to blizit tak porodnim bolestem nebo necemu hodne podobnemu… Chodim jak naprcana belice, protoze kazdy krok je docela utrpeni… A to me ceka 16,5 hod. v letadle… No to bude panecku zase mazec !!!! Premyslim jestli bych si nemel jit dat tak 6 piv a nekolik panaku abych se otupil a nejak ten let prezil… Jenze to by se taky mohlo stat, ze si paradne pospim na letisti v Santiagu a ani nakonec neodletim a to bych teda vazne nerad… :-)))

Odesláno z iPhone

Letiště Lima

Ufff…po dlouhe ceste a dlouhem cekani na letadlo uz jsme konecne u brany cislo 13 a za par minut by nam to melo letet… Kleka mi baterka a primo tady je od Samsungu stojan s hromadou zasuvek na nabiti telefonu… Jeste stesti, ze jsem si dal nabijecku do toho velkeho batohu a uz je odbaveny… 🙂 No nic, chybami se clovek uci :-))

Odesláno z iPhone

Den 1. [10.11. 2004] – Praha Ruzyně – Londýn Heathrow

12.11.2004, 21:07:00

Den 1. [10.11. 2004] – Praha Ruzyně – Londýn Heathrow

Před odletem jsem měl ještě dost vyřizování a tak mi spousta věcí zůstalo uplně na poslední chvíli .. Už slyším Davida, jak mi na to řekne : „Vidíš to ty vole, já jsem Ti to říkal, ať si to zařídíš všechno předem a poslední týden už jen tak paříš s kámošema – pohodička, klídeček … „ A jistě bude mít i pravdu … jenže já jsem byl tak nějak přesvědčený o tom, že už mám všechno zařízeno … 🙂

Večer jsem sbalil ještě nějaké věci a netrpělivě čekal na ráno dalšího dne, kdy jsem měl startovat. S Radimem, kterému bych tímto chtěl ještě jednou poděkovat, jsem byl domluvený na 5.00 hod. na benzince BORS. Přichvátal jsem v 5 a on už tam chudák mrznul…To se mi taky nestalo už několik let, abych se s někým domluvil a on tak už čekal dřív než já 🙂

Cesta do Prahy probíhala vcelku v pohodě …. brali jsme to přes Brno, páč jsme tam nabírali ještě Radovana, který přijel vcelku v rozumném čase a tak jsme mohli vyrazit vstříc dalším dobrodružstvím. Na dálnici kolem Vysočiny už bylo vcelku i dost sněhu a nechutně hnusná kosa … 5 – 10 cm sněhu mě doslova šokovalo, ale na druhou stranu jsem mohl občas alespoň pronést rýpavou větičku : „ Ještě, že pozítří už je to léto nebo bych se z toho asi zbláznil … „ , kterou všichni pokaždé s humorem a nadšením přivítali … jednu dobu se mi dokonce snad zdálo, že mě asi někdo brzy uškrtí, či jinak připraví o život :)))

Na letiště jsme přijeli vcelku hodně brzy – mám pocit, že něco kolem 9. hodiny. Za pár minut ale na tabuli, kde nabíhají čísla odbavovacích přepážek atd. naskočil náš let a tak jsme neváhali a zmákli to, dokud tam nikdo nestál. Super. Pak jsme si skákli do báru dát trošku oraz … Já si dal 0,3 L Plzeň za akční cenu 65 Kč a Radek 2 dcl Coca – Coly (píšu zámerně celým názvem, páč zkratky podporují napodobeniny… hehe) za krásných 60 Kč … fantazie :)) Aspoň jsme už byli připravení na ceny v Londýně a dál … ikdyž v Londýně to nakonec bylo ještě levnější jak v tom podělaném baru na Ruzyni, ale o tom potom … Udělali jsme ještě nějakou tu fotku, skákli si naposled na WC, které je pevně přichyceno k povrchu zemskému a vydali se do letadla …

Pro let s British Airways číslo BA 855 ( 11.50 – 13.05 ) strojem Boeing 757-200 z Ruzyně na letiště Londýn Heathrow jsme byli odbaveni (check-in) u přepážky č. 62 a vydali se do letadla … Let měl mírné zpoždění, takže startujeme až ve 12.15 hod. V letadle jsme dostali bagetku „ham and cheese“, ovocný salát, minerálku, muffin, čokoládu Toblerone a na pití, co hrdlo ráčilo … konkrétně mé hrdlo ráčilo pivo a tak jsem nafasoval Stella Artois a Radek si dal „orange juice“ :))

LONDÝN – letiště Heathrow

Londýn je už z letadla neuvěřitelně krásný … nechápu, jak to ti pitomci dokázali všechno takhle postavit … všechno přesně podle pravítka, seřazené do krásných, rovných ulic, všude pravý úhel, nádherné červené střechy a pálené cihly, zahrady, golfová hřiště, obrovská sídla firem Pepsi Cola, Magnat, Canadian Airlines apod. Z letadla vypadá Londým moc krásně a ze spodu to musí být ještě o to krásnější, podle mě … už jsem se rozhodl, že až se vrátím (jestli se zadaří … teda spíš nezadaří…) tak se tam určítě musím vydat aspoň na týden. Přistání pilot moc nezvládl a ve srovnání s mým minulým letem do Tunisu to vzal docela pěkně zhurta a tancoval po celé přistávací ploše jako amatér. Když jsem se díval, jak manipuluje s těma klapkama a jak lítáme myškama z jedné strany ranwaye na druhou, tak už jsem uvažoval, jestli si nemám nachystat záchranou vestu a kyslíkový přístroj :)) Asi nějaký pilot na brigádě či co .. 🙂

Jinak, až na to přistání, byl let naprosto v pohodě a do Londýna jsme přiletěli na letiště Heathrow ve 12.50 tamního času. Takže nakonec jsme dorazili ještě o 15 minut dřív … Pilot byl mimo jiné asi nějaký závodník či co … Poladili jsme si hodinky o hodinu zpátky a prošli se do hlavní haly letiště (docela opravdu pořááádnýýý kousek cesty). Už cestou jsme se nestačili divit … na letišti všude koberce, nádherné obrazy a velkoformátové fotky, které měly sloužit jako reklama společnosti, která tyhle velké formáty tiskne. Ale fakt nádherné fotky z celého světa – hlavně příroda, hory, lesy, kytky atd. Hned po příletu jsme byli krapátko nervózní, páč jsme si nebyli uplně jistí, jestli si máme vzít naše bagáže a vzít si je s sebou do dalšího letadla … logickou úvahou jsme pak ale došli k závěru, že když jsme v Praze nakládali zavazadla s tím,že letím až do Hong Kongu, tak by asi museli být uplně dementní, kdyby nám je vyložili v Lodnýdě … takže zátěž nám odpadla a po Londýnském letišti jsme se mohli pohybovat bez přítěže – fantastické plus ! Cestou jsem měl možnost zažít hned několik echt anglických 🙂 konverzací … měli jsme 5 hodin čas a tak jsem se šel jen tak kouknout na tabuli, abych se mrknul kam co letí, kdy to letí, jakou má ta dopravní společnost zkratku atd. Prostě jsem si monitoroval terén … než by jste řekli krleš, tak u mě byla nějaká usměvavá paní ve žluté, reflexní vestičce a spustila … no mazec … :)) Takže když mě to zopakovala asi tak po 5. tak jsem konečně pochopil, co po mě chce a co říká … 🙂 Viděla, že do toho hledím jako péro a tak přišla na pomoc – v Lodnýně mají po celém letišti takové řekněme „pilné včeličky“ , které jsou velmi inteligentní a dokážou na člověku rozpoznat, že má nějaký problém a okamžitě stojí u vás a snaží se vám pomoci, vysvětlit odkud kam apod. O pár desítek minut dál jsme měli možnost se setkat s další, která nás správně navedla k odbavovacímu pultu, aniž by jsme jej ještě vůbec hledali :))) Usadili jsme se poblíž obchodu s elektronikou a tak mi to nedalo a vyrazil jsem omrknout, čím taková english prodejna disponuje … No … ehm … věci, které mi ještě i dnes chodí na letácích, že budou počátkem příštího roku konečně na trhu už jsou tady slevněné a ve výprodeji … co vám budu povídat … :))) Ale co se cen týče, tak je to tak srovnatelné jako u nás. Něco levnější, něco nepatrně dražší, ale žádný extrém … Navíc to byla prodejna na letišti, takže asi vyšší ceny, ale šlo o DUTY FREE prodej, tak nevím – nedokážu posoudit, páč do města jsme se nedostali, škoda :((

Až jsme se rozkoukali, tak jsme se vydali do té prodejny s elektronikou znovu – tentokrát už jsem byl ale odhodlaný, že poprosím prodavače, aby mi prozradil, kde a jakým způsobem se můžu připojit k netu, abych vám mohl napsat první dojmy z letu, že žiju atd. :)) Překvapivě konverzace probíhala vcelku v pohodě a prodavač mi uplně napoprvé vše rozuměl a já jemu, jakžtakž taky … teda až na pár drobností a vychytávek, které jsem nikdy v životě neslyšel a tak jsem je nedokázal rozkódovat :)) Jak naschvál se mi ale notebook z toho cestování a cizího prostředí totálně pomátl a když mi prodavač konečně svolil, ať ten notebook vybalím, že se u nich dá připojit na WiFi a že mi ukáže jak, tak noťas se prostě hryznul a hotovo … asi si dokážete představit tu situaci .. prodavač vedle mě nervózně přešlapuje a já melu pořád dokola … „hmmm, I don’t understandt, what’s happend … why my laptom, doesn’t working ?!?! Oh my god … excuse me, propably problem with hardware WiFi adapter ..“ a ble ble ble :)) Leda hovno, žádný WiFi adaptér … ale antivirový systém NOD 32 poprvé za dobu, co ho používám vypověděl službu … chtěl se totiž updatovat z internetu, ale jelikož se mu pořád dokola nedostávalo connectivity, tak se prostě hryznul a hotovo … nešel mi spustit ani explorer … :))) MAZEC ! Takže jsme zase poníženě odkráčeli, omluvili se a usedli v hlavní hale … Tam jsem notebook znova zapl, vše naběhlo jak mělo, našlo mi to bezdrátovou síť, připojil jsem se k ní, naběhla stránka hot spotu, kde byl popis, jak na to, aby se člověk připojil, tak jsem ro přelouskal, zkusil zadat číslo mé platební karty (kterou jsem si mimochodem vyřídil jen pár dní před odletem – pro jistotu, páč má banka má na e-platby speciální kartu s omezeným limitem kvůli krádeži karty a internetovým podvodům) a kupodivu jsem dostal přístup na 1 HODINU INTERNETU ZA 5 ANGLICKÝCH LIBER. To jde ne ? :))) Rozeslal jsem milion mailů, poslal fotky, pár stovek SMS z programu SMS DreamCom, mrknul co kde nového a prohodil pár slov na ICQ, než mi vypršel kredit a hodilo mě to do offlinu.Co jsem ale potřeboval, to jsem vyřídil. Pak nějaké nákupy po obchodech hurá do letadla směr HONG KONG. To už byl ale panečku jiný cvrkot …

Londýn – prší … náš účes ale pořád drží … :))

10.11.2004, 16:35:00

Londýn … prší … náš účes ale pořád drží … :))

Tak jsem po cca. 2 hodinovém letu přistáli v Londýně … mám za sebou prvních pár konverzací – mazec, ale nakonec jsme domluvili vše, co potřebujem … :))

Teď se mi po dlouhém a namáhavém boji podařilo od prodavače v nějakém počítačovém obchodě na letišti zjistit, jak tady funguje WiFi atd. Samozřejmě jako naschvál mi přestal šlapat notebook a uplně se nějak hryznul a začal stávkovat …

 

Zdejší prostředí mu evidentně nesvědčí …

 

Díky kreditce, kterou jsem si prozíravě vyřídil v GE Capital v BV, abych mohl platit online transakce, se mi podařilo zakoupit přístup k netu na dobu 1 hod. za 5 LIBER … No je to ranec, ale co se dá dělat …

 

Sedíme v odbavovací hale a je tady vcelku fakt šrumec … pro člověka žijícího celý život v malebném městečku jako je Břeclav je to nářez :)) Praha je malilinkaté letišťátko ve srovnání s tímhle … a to nás ještě čeká Hong Kong … :))

 

Jdu mrknou na maily a vyřídit poštu … mějte se a držte nám palce.

 

Já i Radovan jsme oba naprosto OK a v pohodičce zatím vše zvládáme … Ahooooj