Archiv štítku: Hong Kong

Pár řádků našich dojmů a prvotních zážitků z cest..

12.11.2004, 22:08:45

Pár řádků našich dojmů a prvotních zážitků z cest …

Tak jsme se konečně (v 04.45 hod. místního času) dostali k tomu, abychom dali na net nějakých pár řádků toho, co si každou chvilku pracně zapisujeme.

Je toho ale tolik, že nevíme kam skočit. Hong Kong je opravdu nádherný, ale obrovský a museli jsme uznat, že aby to tady člověk v klidu zvládnul, musel by tady být aspoň týden.

 

Zatím jsme tady nešli spát dřív, než v 5 hodin ráno, což je ale vlastně nějakých 11. hod. večer našeho, tedy vlastně vašeho místního času. Takže když na to přijde, tak chodím spát ještě dřív než doma :))))

 

Hotel a ubytování máme opravdu super, škoda že už musíme.

 

Chci se omluvit za překlepi, hrubky a jiné nesrovnalosti v textu, ale opravdu nevíme kam dřív skočit a tak jsem neměl ani čas, to po sobě číst a Radovan neměl čas na to, aby mi udělal korekturu. V Auckladnu už to snad bude klidnější, ale tady ty 2 dny prostě nestačí. Teprve dnes odpoledne jsme našli chvilku, aby jsme vypátrali, jak se v hotelu dostat díky WiFi na net. Tady je už cena lepší — 40 HKD za 3 hod. , což je cca. 140 Kč za 3 hodiny. To se už dá přežít.

 

Fotíme jako o život — nemějte strach, že vás ošidíme o fotky !!! Máme toho už tak 2 tuny. :)) Opravdu až teď jsme si na úkor spánku našli chvilku, aby jsme se s váma aspoň o pár fotek podělili. Bohužel nemám zatím žádný rozumný soft na tvorbu foto galerií a nemám čas jej hledat ani nějak psát popisky k fotkám. Takže zatím jen pastva pro oči bez komentářů — moc se omlouváme, ale to by byl opravdu nadlidský výkon.

Druhá sada — první foto v letištní hale v Lodnýně Heathrow. Zbytek až na 2 Radkove fotky z Londýna, které se tam zamotaly je už Hong Kong

Třetí a čtvrtá sada — Hong Kong tady, Hong Kong tam, všude kam se podívám …

____________________________________________________

Poslední informace na závěr je, že po dlouhém a těžkém boji nás opustila Kejmlova náklonnost k fotoaparátům Canon … :)) Néé, dělám si srandu. Canon mám opravdu moc rád a tak to i zůstane, ale bohužel i tady, model EOS 20 D, který jsem měl v plánu zakoupit na 1. místě, stojí i tady vcelku dost velký balík peněz (konkrétně cca. 46 000 Kč v sadě s objektivem 18-55, bez karty). Byl jsem tedy nucen opravdu zauvažovat a naběhat desítky kilometrů, než jsem musel sám sobě přiznat, že jediná rozumná volba pro mě je NIKON D 70.

Tímto chci poděkovat Bobovi, který mi pohotově sdělil veškeré plusy, mínusy, výhody a nevýhody tohoto foťáku ve srovnání s Canonem EOS 300 D, který byl jako jeden ze 3. modelů, který jsem chtěl koupit — hned po Nikonu D 70. Nikon zvítězil na celé čáře. Sám jsem měl v plánu, že když nevyjde z nějakého důvodu koupě EOS 20D, tak si koupím toho Nikona. Bob mi výrazně pomohl v rozhodování, v cenách u nás a dalších věcech — ještě jednou díky, Bobe ! Určitě nebudu litovat …

 

To je prozatím asi tak vše, co nás napadá, že by se sem mělo hodit.

 

Všichni se mějte, na nějakou dobu se zase odmlčíme, protože to jednak stojí dost peněz, taky dost času, ale hlavně zítra už balíme a ve 21.05 odlétáme směr Auckland. Z toho vyplývá, že musíme asi tak za 20 minut po napsání tohoto článku vstávat :)) a letět do města ještě něco nafotit a vidět. Průšvih je v tom, že musíme do 12.00 hod. vyklidit pokoj a tak nám ještě nastane vyřizování kolem nějakého uložení našich věcí. Snad to nějak poladíme. Takže strpení, hned jak to půjde, napíšeme další info.

 

A to je z našeho online studia v Hong Kongu vše, těšíme se opět na další přímý vstup do vašeho vysílání 🙂

Den 2. [11.11. 2004] – LET Z LODNÝNA DO HONG KONGU

12.11.2004, 21:28:00

Den 2. [11.11. 2004] – LET Z LODNÝNA DO HONG KONGU

Odlet z Londýna jsme měli se společností CATHAY PACIFIC, letem číslo CX 250 , který startoval v 8.05 a na místo jsme dorazili zhruba kolem půl 3. odpoledne.

K odletové hale, ke které jsme přišli a nikde nikdo nestál, se během 5ti minut, po které jsme si jen odskočili na toaletu, narhnulo asi tak 300 lidí a stála tam taková fronta, že cestou ze záchodu jsme se museli tak 80 m vrátit, aby jsme se zařadili na konec fronty … a jéje, to nám to začíná .. Fronta ale zmizela, než by jste řekli cca. 15 – 20 x krleš .. 🙂 páč tam byli 2 odbavovací pulty a docela to fakt odsýpalo rychle. Jenže s 15 kg batohem na zádech (který měl mít dle limitu jen 7 kg, ale nikdo cizý ho za celou dobu ani nevzal do ruky, natož tak aby ho vážil…) to nic příjemného nebylo. U odletové rampy už nás čekal proslulý BOEING 747 .. teda řeknu vám, fakt mazec ! Takový kolos, to už je jiný kafe …. uvnitř zprava 3 řady sedadel, pak uprostřed letadla 4 řady a pak zase další 3. Kdo už tím letěl, tak si jistě říká : a co jako ? Jenže já letěl vlastně teprve svůj 4. let a tímhle strojem to byl můj první, tak mi nebertu tu radost, děkuji, nashledanou … :)) Prostě uplně jiná liga …

 

 

 

Po celou dobu se o nás starali krásné šikmooké letušky, které na požádání přinesly opravdu vše, oč jste si řekli a v jakém koliv množství … Společnost Cathay Pacific nás oba dva velmi mile překvapila .. každý cestující měl před sebou solidní display, na kterém se zobrazovaly jednak informace o letu, mapa, rychlost letu ( BTW : 1058 km/hod ve výšce 11340 m n.v. to už je šrumec), ale taky má cestující možnost si vybrat z cca. 40 kanálů. Některé jsou video kanály, kde hrají premiéry nejnovějších filmů (např. I’m Robor, Spider Man 2, The Manchurian Candidate s Denzelem Washingtonem a spousta dalších) pak nějaké starší filmy (Police Story III – Jackie Chan, Super Model, Snatch s Bradem Pitem apod. a taky nějaké kreslené pohádky pro děti, CNN, MTV, HBO, a dokumentární kanál Discovery). Další co mě překvapilo, tak byly v nabídce různé hry, audio kanály podle hudebních stylů atd. Stačilo si jen dát sluchátka, které měl každý pasažér připravené v přihrádce a bylo o zábavu postaráno …. na to, že trval let cca. 11 hodin, to vcelku rozumně uteklo .. dal jsem si několik piv, pak několik dvoudecek výborného červeného francouzského vína (značku si bohužel nepamatuju) a překvapivě si Radovan dal na přípitek se mnou. Dali jsme si 2 dcl červeného a slavnostně to zapili 🙂 No, vzhledem k tomu, že když jsme se potkali poprvé, tvrdil že nepije vůbec žádný alkohol je to solidní výkon…Třeba v letu do Aucklandu už si dá pivo a v Auckladnu už spolu budeme chodit standartně do pubu na „jedničku“ :))

 

 

 

Už v letadle bylo po příletu jasné, že venkovní teplota bude značně rozdílná, než na místech, kde jsme se pohybovali doposud…Nespletl jsem se, protože jakmile jsme opustili klimatizovanou letištní halu, tak jsme oba dva dostali pěknou pecku přímo do tváře … 28°C a taková vlhkost, že jediné, na co jsem si zprvu vzpomenul co mi to připomíná bylo pár zážitků z dětství, kdy mě matka mučívala napařováním proti rýmě.Pak jsem si vybavil pobyt v hotelové sauně v Tunisu.Opravdu mazec.A jistě si dokážete představit, jak nám bylo s 40 kg bagážema, v kapsáčích a flaušových mikinách Polartec, Alpinesport apod. :))

12.11.2004, 21:32:00

HONG KONG – LETIŠTĚ – CESTA MĚSTEM Z LETIŠTĚ NA HOTEL

Mezinárodní letiště v Hong Kongu si titul největšího letiště na světě nevysloužilo zcela určitě pro nic, za nic…Už když jsme se chystali na přistání, tak bylo jasné, že tolik odbavovacích hal, letadel, runwayí a všeho kolem dokola, člověk jen tak někde neuvidí …

Překvapilo nás, jak je ale uvnitř všechno perfektně značené a relativně to i odsýpalo a nijak jsme nezmatkovali, neptali se na cestu ani nic podobného. Ostatně stejně, jako doposud. Během půl hodinky už jsme stáli u stánku, který nesl honosný název HONG KONG HOTELS RESERVATION, aby jsme zjistili, kde se přihlásit k transferu. O kus dál na stánku jsme se přihlásili, odevzdali kupon k transferu, dostali nálepky na zavazadla a obdrželi info, kde počkat, kdy nám to frčí apod. Měli jsme štěstí, protože to zřejmě jezdilo pravidelně v celou hodinu a nám to jelo v 15.00 a k přepážce jsme přišli nějak kolem 14.50, takže jsme vlastně ani nijak nečekali.

 

 

 

Už kousek za letištěm jsme nevycházeli z údivu ( a nevycházíme z něj do teď ) a rozhodně bylo na co koukat. Všude samé palmy, reklamy, nádherné hory, moře (teda spíš asi oceán), mega přístavy, luxusní auta (ale tím luxusní myslím opravdu luxusní typu Porsche 911 Carrera, Ferrari, Toyoty o kterých jsem ani netušil, že se takové vyrábí, Rols Royce, Bentley, Lexus , Acury RSX apod. – spec. přídavek pro automobilové maniaky 🙂 posléze dodám i fotky ). A pak to začalo … mrakodrapy takových výšek a stylů, že člověk, který není opravdu světoběžník obecný, se nad tím musí pozastavit a uplně se mu tají dech … Obyčejný lidi tady ale podle mě žijí tak trošku jako králíci u nás v králíkárnách. Byt na bytu, prostor takřka nulový…nojo, když jich je opravdu taková hromada, tak musí stavět všechno „pánu bohu do oken“ a ještě pro každého byt s rozlohou typuju tak 12 m2.

 

Cestou nás zaujalo velké množství budov, které jsou opravdu až neuvěřitelné…posléze dokreslím fotkama.

 

 

 

HOTEL CITY GARDEN

 

 

 

Hotel už na první pohled působil opravdu velice luxusně. To jsem vůbec nečekal. Počítal jsem s nějakou ubytovnou pro studenty 🙂 a tohle mě fakt dostalo…Všechny kliky a kam se podíváte, všechno zlacené. Křištálové lustry, celá budova komplet klimatizovaná, objevíte se před hotelem a už kolem vás pobíhá pikolík, aby vám pomohl uplně s čímkoliv a jakkoliv. Na recepci jsme dostali poukazi, vyplnili 1 formulář a dostali kreditní karty místo klíčů. Výtahem do 24 patra, který jel míň než 20 sekund s náma jel poslíček, který nám vezl zavazadla až na pokoj a hezky předvedl, co vše máme k dispozici a jak co funguje. Chudák nedostal ani zpropitné, páč jsme ani jeden neměli vyměněnou jejich měnu a měli jen max. 20 USD bankovky. Pokoj naprostá nádhera a luxus. Krásně jsme se vysprchovali, užili si chvilku klidu, něco popili, pojedli, vybalili pár věcí a vydali se do města.

12.11.2004, 21:36:00

CENTRUM HONG KONGU – Causeway Bay

3. nejdražší ulice na světě. Docela se ani nevidím. To se prostě musí vidět. Miliarda lidí, obchodů, světelné reklamy se na vás hrnou ze všech stran a tak, jako se u nás ve stáncích s rychlím občerstvením prodávají párky v rohlíku, tak se tady prodávají nejnovější mobilní telefony, o kterých se nám doma ani nesní, digitální 4mpx foťáky rozměrů o polovinu menších než je kreditní karta a haldy dalších věcí.

Je ale odporný vzduch a každou chvilku se kolem nás prožene někdo s respirátorem na puse nebo nějakou hadrou, ručníkem apod. Pojem čistý vzduch tady teda opravdu asi nikdo nepochopí a tipuju, že by ani nikdo netušil, o čem to vlastně mluvím. Je to opravdu podobné sauně. Smog je uplně všude. Ať se podíváte kam dohlédnete, neexistuje pohled, který by vám nezkřížilo nějaké auto a TAXIcích, kteří jsou zde UPLNĚ VŠECHNY AŽ DO JEDNOHO červeno-stříbrné TOYOTY CROWN DE LUXE nemluvě. Jen těch taxiků je tady totiž tak zhruba tolik, jako v České republice všech aut dohromady :))) Samozřejmě jsme si nemohli nechat ujít svezení v takovém mazlíkovi a poznat mentaliltu místních taxikářů, ceny atd. 🙂 No, tak pánům u nás doma, co o sobě tvrdí, že jsou taxikáři, bych poslal všechny na povinné školení do Hong Kongu, aby pochopili vvvvo čem to jjje. 🙂

 

 

 

Bloumali jsme ulicemi a já nebyl ani schopný nic komentovat.Člověk prostě jen tiše žasne a všechno to vstřebává až tak o 12 hodin později. Fotili jsme co se dá.Moji 128 MB kartu jsem do notebooku vyprazdňoval už asi tak 374x :))) Jsou tady věci, které člověk z Evropy, z CZ obzvláště, asi nikdy ani nemůže pochopit…Nevím kolik mám HK obyvatel, ale je to fakt nemožné. A při tom jsme se na pár sekund zastavili, aby jsme se podívali do mapy a už u nás stalá nějaká paní, která se ptala : „Can I help you ?“ Tak jsme na ni spustili, že hledáme nějaký „camera shop“ a nějaké zajímavé místa atd. Vysvětlila nám, že v téhle čtvrti kde jsme toho moc není a ať jdeme na MTR 🙂 Když viděla, že jsme absolutně mimo mísu, tak nám dala 2 jízdenky a vysvětlila nám, že MTR (Mass Transit Railway) je subway, tedy něco jako u nás metro – naprosto totožný způsob dopravy. Ale jen to … všechno ostatní je neuvěřitelné a nikdo z nách nechápe, jak to všechno může takhle fungovat. Je to asi hlavně o lidech. Když viděla, že ani tak se nechytáme, páč jsme v ulicích HK byli asi tak 15 minut 🙂 tak nám řekla, ať jdeme za ní a jela s náma přes půl HK, aby nám ukázala obchod, kde se dá dobře nakoupit elektronika. O obchodu mluvit ani nebudu, páč by se vám všem chtělo plakat … Hitachi 16:9 televize u které si nepamatuju velikost, ale opravdu dost nářezová. Nápis LCD TV, ale s LCD to nemělo nic společného a obraz byl naprosto dokonalý a srovnatelný s plasmou, kterou jsem viděl o kus dál. Úhel pohledu byl naprosto stejný jako u normální televize. Obraz se neměnil z žádného úhlu. Super ostrý obraz, žádné čtverečky, parádní barvy atd. Prostě kdybych byl na cestě domů a ne na NZ, tak jsem si ji zrovna nechal zabalit a to víte, že mi televize nějak moc nefrčí … a to nejdůležitější … cena : 5000 HK$, což je v přepočtu aktuálního kurzu 3,40 Kč za 1 HK$ neuvěřitelných 17 000 Kč. No zpátky k věci 🙂 Paní nám ukázala prodejnu, domluvila s prodavačem aby nám předvedl foťák, který chceme, aniž by jsme ji o to vůbec prosili a pak s náma kecala odkud jsme atd.

 

 

 

„ Czech Repulic ? I don’t know. „ „German ? What is it German ?“ Ja sakra, tak to bude těžké … Dost se tady pije víno, tak co kdybych zkusil, že jsme „kousek“ od Francie. Povídám „Do You know French ?“ A ona mi na to říká : „I am sorry, but i don’t speak French“. Snažím se jí vysvětlit, že tam kde bydlím je tedy kousek od Francie, ale ona neměla jediné pojetí, že existuje nějaká Francie … jen si byla jistá, že existuje něco jako francouzština a že tím někde někdo asi mluví .. asi nějaké kmeny v Africe nebo tak něco .. :))) MAZEC ! Ale dobře jsme se aspoň bavili :)) Po nějaké době nám bylo trapné ji zdržovat, protože měla jistě své jiné plány a jela uplně jinam, než potřebovala – jen kvůli nám !!! Dala nám svoji vizitku s číslem, kam máme zavolat, kdyby jsme měli jakýkoliv problém … no comment. Pak nám ještě v tom jejich písmu, kterému už neřekneme jinak, než rozsypaný čaj, napsala text : Odvezte nás prosím do hotelu CITY GARDEN. A řekla, ať pak jedeme zpátky taxikem, že to bude stát pár dolarů, ale že taxikáři většinou neumí anglicky.

 

 

 

Na pár dalších lidí jsem pak už zkoušel jen tak obecně, že jsme „FROM EUROPE“. Hehe, tak tady jsme už sice měli o něco větší úspěch, ale tak ve 20% :))) . Co nás ale překvapilo,tak jsme za ty 2 dny tady zatím narazili jen na jednoho jediného člověka, který neuměl anglicky a to byl nějaký klučina s mp3 přehrávečem na krku, postávající na rohu ulice. Lidé jsou tady velice ochotní, vstřícní, úslužní, pracovití a precizní. Až se tomu člověku ani nechce věřit. U vstupu do „metra“ nějak zaraploval jeden z turniketů a nenačtlo mi to jízdenku. Než jsem si stihnul všimnout, co se děje, už u mě stál člověk, který šel přede mnou a ukazoval mi, že se to občas stane a že vyjede bokem a musí se do toho čtecího otvoru vložit znova. On se normálně 10 kroků vrátil zpátky, aby mi poradil, protože si všiml, že mám problém…NECHÁPAL jsem ! Tady je to tak, že si koupíte jízdenku, ta se pak strčí do čtecí šachty, ale celá zmizí uvnitř a projede až dopředu, kde si ji vyzvednete až teprve tehdy, když projdete turniketem. Při výstupu z „metra“ ji zase musíte vložit do mašiny, která vás jí už na dobro zbaví. Přemýšlel jsem nad tím a došel k závěru, že se ty jízdenky asi vrací zpátky do oběhu, páč jinak by jich museli tisknout asi tak 4 miliardy denně. Navíc jsme nepřišli na to, jak by nás kdo odhalil, že máme jízdenku jen do vedlejší stanice a při tom jedeme 10 stanic, páč na té jízdence není žádná strojově čitelná zóna, ani žádný čip nebo magnetický proužek.Došel jsem k závěru, že je to asi fakt založené na jejich poctivosti a že si každý uvědomělí číňan, který nepřemýšlí tak, jako každý čech, s čím by kde jak mohl vydupat, koupí lístek prostě do té stanice, kam jede. V jejich myšlení je to asi tak, že když to nějak podvede a udělal by to tak každý, tak by s takovou jejich dopravní společnost neměla příjmy a mohla by zkrachovat a pak by milej zlatej musel denně šlapat desítky kilometrů pěšky do práce, z práce atd. Zdejší MTR je pro ně prostě životní potřeba, bez které se tady asi žít nedá a evidentně si jí podle toho všichni váží. Neexistuje, aby jste našli někde uvnitř jediný pohozený papírek, vajgl, lahev od pití nebo já nevím co. Při takovém počtu lidí, kteří se tady během jedné minuty proženou, je to prostě neuvěřitelné. A to nemluvím o tom, že ten systém je naprosto dokonalý a po pár hodinách pobytu už jsme se po celém HK pohybovali, jako by jsme tady žili celý život. Je to fakt pro lidi. Nemám slov, prostě nádhera. Po pár hodinách na ulících z nás naprosto opadla jakákoliv obava o věci v zadní kapse, o foťák v batohu, peníze v kapse, pas apod. Myslím, že něco takového tady prostě nehrozí. Aspoň prozatím to na nás oba takhle pořád působí. Bloudili jsme nocí po různých temných uličkách, v přístavech atd. a nenarazili jsme na nikoho, kdo by se na nás jen škaredě podíval. Spíš na opak. Po jednom dni jsme měli 2 lidi, na které jsme měli kontakt. Na jednoho klučinu, který nám poradil super vychytávky, mám dokonce i mail, páč jsme se s ním fotili u jeho velice zvláštně vytuněné mašiny a tak nam dál mail, ať mu pošleme fotky a ozveme se, kdyby jsme měli zase někdy v plánu zajet do Hong Kongu :)))

Odpočet do odletu na Nový Zéland – 2…

8.11.2004, 16:47:00

2 …

Tak už se to opravdu blíží … Od včerejška jsem offline – anténa je sundaná ze střechy a internet přes mobil, jak jsem si naivně myslel nefunguje …

Tím bych chtěl oficiálně poděkovat společnosti Microsoft za SERVICE PACK 2 pro Windows XP … páč do té doby, než se mi tam nedobrovolně v obědní pauze z netu nainstaloval tento fantastický balík, tak mi infraport i bluetooth adaptér normálně fungoval … teď už mi nešlape ani jedno … prostě parádička, ale už nemám čas ani chuť to řešit …

 

Zároveň se chci všem omluvit, že už neodpovídám na maily, ICQ apod. ale už jsem online a až do odletu už asi nebude čas někam na ten net zajít …

 

Takže další update těchhle stránek bude buď z letiště v Praze (pokud tam bude někde nějaká WiFina a nebo až z Londýna či Hong Kongu)

 

Tak se tady všichni mějte a držte mi palce !

Letenky a ubytování v Hong Kongu

3.11.2004, 1:46:00

Letenky a ubytování v HáKá jsou ÓKá .. :o)

Takže dneska, teda respektive už vlastně včera, když se dívám na hodinky, mi dorazil poštou cenný balíček …

Obsahem balíčku jsou 2 zpáteční letenky pro mě a Radovana a ubytovací karty na hotel City Garden + tickety na transfer z letiště do hotelu a pak zase z hotelu na letiště ….

Už se nám to pomalu, ale jistě blíží a já zatím pořád nezaznamenávám nějakou zvýšenou nervozitu nebo tak něco … až mi to místama přijde divné ..

Přes den až do večera teda blázinec, ale všechno se zatím vcelku postupně daří vyřizovat bez větších problémů .. snad to nezakřiknu … 🙂

Ode dneška je to přesně 7 dní … spouštím odpočet … 7 ….

 

:))