Archiv štítku: Dubai

Dubaj – 11. den (středa odpoledne)

Z ostrova The Palm Jumeira jsme se vrátili taxíkem až domů a šli se rychle převléct a nachystat, aby jsme stihli firemní shuttle bus co odjíždí ve 14:00. Sbalil jsem si s sebou jen pár věcí a vyrazili jsme.

Na hotelu Fairmont Dubai jsem si dal kávičku a nějaký vynikající cake, který jsem měl už na cestě do Abu Dhabi – tam jsem ho ale jíst nemohl, protože tam to bylo NOT ALAUD HERE !!! 😀 Kdežto na Fairmontu jsem si k tomu dal double espresso a tam to bylo povolené víc než dost. 🙂 Ten cake vypadá trošku jako bábovička ale spíš taková bábovička modelka – štíhlá a vcelku vysoká bábovička – jako by ji někdo vztal a natáhnul na skřipec. Je to z takového toho hnědého, kakaového těsta a uprostřed je záměrně nedopočené a nechané takové řekl bych skoro až syrové. Syrové zní blbě ale nevím jak to jinak říct … je to prostě takové jako na hniličku ale fakt výborné 🙂

Dubaj – 11. den (středa dopoledne)

Ve středu ráno jsme vstali vcelku rozumně. Měl jsem nastaveného budíka na půl 9. aby jsme se trošku vyspali ale neprospali přitom půl dne. Vzali jsme si s sebou nějaké věci a vyrazili směr ostrov The Palm Jumeira – uměle vybudovaný ostrov ve tvaru palmy, který dnes zná určitě snad už každý. No, ale ať už to na mapě vypadá jakkoliv jako malý ostrůvek, zase tak malé to teda rozhodně není….Na ostrov se přijíždí po tom kmeni, na kterém je 3 proudovka v každém směru a vedle cesty v každém směru ještě jeden souběžný pruh pro přijezd k domům atd..Část této doslova dálnice je pak svedená pod hladinu oceánu, protože by zřejmě bylo pod jejich úroveň to udělat na úrovni úrovně 😀 Nějak si to nevybavuju, tak nechci kecat – měl jsem pocit, že to bylo při vjezdu na ostrov, což by dávalo smysl udělat aby tam nebyl most a byl to skutečně ostrov, ale má pocit, že jsme jeli i přes nějaký most a tak teď nevím, kde co přesně bylo.

Dubaj – 10. den (úterý)

Nějak zase nestíhám, tak jenom stručně ke včerejšku. Opět jsme krapet protáhli předchozí noc, tak jsme si včera krapet přispali. Vím, nic nového, jenže Viktor dělá tenhle týden od půl 3. až do půlnoci a tak když se chcem vidět a pokecat a naplánovat na další den nějaké společné aktivity, musím zůstat dýl vzhůru…no ale tak nebudeme se na to vymlouvat – stejně by jsme zůstali určitě i tak 🙂

Emirátské zajímavosti a NEJ : 2. – Burj Khalifa

2.) Burj Khalifa (Dubaj)
Tato stavba vznikla se záměrem dát Dubaji novou ikonu a symbol, který by nahradil hotel Burj Al Arab a nesmazatelně zaznačil Dubaj do mapy něčím jedinečným, co není nikde jinde na světě. A proto, že v Emirátech rostou mrakodrapy jako houby po dešti, rozhodnutí nakonec bylo, že si postaví nejvyšší stavbu světa, jakou kdy člověk dokázal postavit.

Jedna ze zajímavostí je, že se při stavbě Burj Khalifa záměrně kvůli konkurenci tajila její konečná výška, aby jim to prvenství náhodou někdo nevyfouknul. Při své výšce 828 m má 162 plnohodnotných pater a pohyb osob mezi nimi zajišťuje 54 výtahů společnosti OTIS.

Její stavba začala 21. září 2006 a budova byla slavnostně otevřena 4. ledna 2010. Něco takového podle mě není fakt možné jinde, než tady. Stavbu provázelo spoustu komplikací jako asi každou jinou stavbu, ale největším problémem byly finance a to i přes to, že na stavbě dělali dělníci z Pakistánu, Indie a dalších zemí za cca. 60 Kč na den. Nedostávali delší dobu zaplaceno, byli nuceni dělat takřka non-stop a tak proběhla vzpoura dělníků, při které zničili zařízení v kancelářích, auta i stavbu jako takovou. Odhadovaná škoda byla cca. 20 000 000 Kč.

Aby bylo možné stavbu dokončit, musela si nakonec Dubaj půjčit peníze od Abu Dhabi a stala se pro ně velmi nepříjemná věc. Původně se tato věž totiž měla jmenovat Burj Dubaj a dodnes jí tak spousta lidí říká. Abu Dhabi s finanční pomocí souhlasilo, ale jedině za podmínky, že věž bude pojmenována po jejich emírovi (šéfovi města – nejsem si jistý, jestli starosta by byl zrovna vhodný překlad) – Khalifa bin Zayed Al Nahyan a tak se největší ikonou Dubaje nakonec stala stavba nesoucí jméno člověka, který je neodmyslitelně spojený s Abu Dhabi.
Jinak na designu interiéru se podílel Giorgio Armani, který tam má i vůbec první hotel tohoto druhu – Armani Hotel.
 

Emirátské zajímavosti a NEJ : 1. – Hotel Burj Al Arab

V Emirátech musí být všechno nějak extra…vážně…a tak jsem nad tím přemýšlel a říkal si, že by nebylo naškodu aspoň zkusit sepsat pár těch nejzajímavějších nej, které jsem už viděl a nebo na které se případně ještě chystám. Zvažoval jsem, jestli se do toho pouštět, protože toho času na psaní zatím fakt moc nebylo, ale včera přišel se stejnou myšlenkou i Viktor a tak dobrá tedy, nechám se ukecat :-)DUBAI :

Začnu podle mě vůbec největším možným paradoxem, jaký si v téhle zemi dokážu představit :

1.) Burj Al Arab (Dubai)- hotel ve tvaru napnuté plachty společnosti Jumeirah zná určitě velmi dobře každý, protože se stal neodmyslitelným symbolem pro Dubaj a Emiráty jako takové. Architekt tohoto hotelu – Tom Wright – byl opravdu kapacita po všech stránkách a buď totální magor a nebo sebevrah. Dodnes se k tomu údajně nevyjádřil, každopádně podle mého názoru se jedná suverénně o vůbec největší “Easter Egg” jaké kdy kdo vymyslel a zrealizoval a jaké svět viděl. Říká se, že měl sen o tom, že křesťanství začně mít velký vliv na muslimské země a rozhodl se to do stavby zakomponovat pod záminkou, že je to na počest plachetnice.

Postavit Arabům jako jejich největší chloubu a ikonu celé země největší křesťanský kříž na světě, to už chtělo opravdu velkou odvahu a notnou dávku šílenství k tomu. V podstatě dodnes se spekuluje, jestli to udělal záměrně a nebo se to stalo opravdu tou konstrukcí stavby a nebyl to záměr a nevšimnul si toho…Myslím, že taková stavba se navrhovala určitě v milionech 3D modelů ve AutoCADech a dalších programech, takže to podle mě nešlo přehlídnout a já osobně jsem přesvědčený, že to byl záměr. Už jenom třeba to, že ten kříž není normálně jinak vidět, než z moře…z pevniny si toho člověk vůbec nevšimne, naopak z moře se lodím už z dálky objeví na obzoru obrovský křesťanský kříž…Vskutku zajímavé, ovšem pokud by to bylo např. ve Vatikánu… 🙂

Když se na to přišlo, stavba už byla tou dobou údajně časově ve skluzu a těsně před dokončením a začal zmatek, blázinec a panika jestli to tak nechat nebo nenechat a co s tím. Ještě štěstí, že je nenapadlo to dát třeba kvůli tomu zbourat…Ale vsadím se, že i na to během několika let přijde a postaví místo toho nějaký mnohem větší a modernější hotel, který už nebude na širé moře hlásat symbol křesťanství.

 

Dubaj – 9. den

Dnes se nam opravdu podarilo konecne zase neco dohnat a krapet jsme si prispali.. Vzbudili jsme se nekdy kolem 12.hodiny…Teda abych byl presnejsi, spis me vzbudil Viktor, protoze jinak bych spal asi jeste hezkych par hodin 🙂
Viktor objevil na FB, ze dnes v Dubaji prselo. Vsichni tady z toho byli uplne vyrizeni a pochvalovali si to, protoze to tady neni zrovna castym jevem 🙂 Hned mi o tom zacal vypravet taxikar… Pak se ptal odkud jsem a kdyz jsem mu rekl, ze jsem z Ceska, hned si pochvaloval Skorpion a ze ma doma tri :-)) Nojo, Pakistanec 🙂 Nemohl si ho vynachvalit,jak je to uzasna zbran.
Pokračování textu Dubaj – 9. den

Dubaj – 8. den

Posledních pár dnů bylo vcelku náročných a ty předchozí taky a tak jsme si dnes konečně pořádně přispali a vzbudili se až nějak kolem oběda 🙂 Oblíkli jsme se a vyrazili a vzali taxíka do Dubai Marina na pláž k hotelu Movenpick, kde jsme strávili celé odpoledne a ještě i kus večera. Večeři jsme vyřešili skvělou bagetou v Subway cca. za 25 AED, takže dnešní náklady se podařilo docela udržet na uzdě. Navíc zpátky jsme nebyli ani během cca. 40 minut schopní sehnat taxíka a tak jsme nakonec jeli za pár babek metrem a cestou to vzali přes Emirates Mall, což je kousek od apartmánu a zbytek večera už strávili na bytě, něco málo jsme pojedli a vyprali a já našel konečně chvilku, vzal si notebook, cigára a pivko nahoru na střechu k bazénu, abych to všechno zase nějak dal dohromady a sepsal a hodil to na blog. Jsou 3 hodiny ráno a tak je nejvyšší čas, abych šel spát…Na FaceBook už jsem nějaké fotky naházel, v průběhu zítřka to doplním ještě i sem. Uffffff. Za případný překlepy nebo nesmysly se omlouvám, ale už na to vážně skoro nevidím, jak se mi chce spát a tak jdu na to, dobrou 🙂

Abú Dhabí – den 2. a 3. (celkově 6. a 7. v Emirátech)

Abu Dhabi – den 2.
Po vydařené párty v 8 clubu jsme si dali ještě nad ránem chvilku chillout na lehátkách u hotelového bazénu a šli spát až nějak za světla, díky čemuž jsme pochopitelně prošvihli snídani v gold member lounge v 7. patře hotelu, kam jsme měli přístup díky tomu, že je Viktor zaměstnanec řetězce Fairmont. Jestli někdo dává zaměstnancům nějaké benefity, tak jsou to rozhodně právě hotelové řetězce jako např. Fairmont a to musím teda uznat, že ve vší parádě a i to je velký důvod k zamyšlení, protože něco takového člověka asi v jiném oboru až tak hned nepotká.

Pokud chce být totiž gold member normální smrtelník, tedy někdo kdo zaměstnancem není, připlácel by si na jednu noc k ceně pokoje, která je už i tak mimochodem něco kolem 5000 Kč, dával by dalších 500 AED (2500 Kč) za noc navíc. Členstvím v gold klubu pak ale získává přístup právě do těchto prostor, kde je pro členy v té ceně snídaně, po celý den káva, čaje, voda ale večer i nějaký snack kde se dá v podstatě i bez sebemenšího problému skvěle navečeřet, pít jakékoliv alkoholické nápoje v neomezeném množství, ale jen v omezeném čase nějak tuším od 18 do 21 hodin, denní tisk, luxusní časopisy a další věci. Jinak co se týče čaje, kávy a vody, je k dispozici samozřejmě i na pokoji. Další super věc je, že zaměstnanec si s sebou může vzít až 3 další lidi, kteří získají stejnou slevu jako on -50% na ubytování a většinu věcí jako např. oběd nebo večeře v restauracích v hotelu.
3 dny a 2 noci v úžasném 5ti hvězdičkovém hotelu s jedním opravdu luxusním obědem a ještě luxusnější večeří nás nakonec teda dohromady díky tomu vyšel na 2175 AED, což je v přepočtu asi nějakých 11 000 Kč. Pro dvě osoby, ikdyž to vypadá na pohled hrozně, to není za celé 3 dny na takovém hotelu žádná tragédie. Viktor totiž dohodnul late checkout (pozdní odbavení) a tak jsme tam strávili i celý poslední den, jen bez přenocování ale s veškerým zázemím včetně snacku v gold member klubu, ale to už bych předbíhal.
Snídani jsme pochopitelně prospali a vzbudili se až někdy kolem oběda. Vyrazili jsme na chvilku na pláž, okoupali se a dali si relax a pak nás čekal tzv. brunch – specialita místních hotelů. Název vzniknul spojením dvou slov – breakfest a lunch, tedy snídaně a oběda dohromady. Za cenu 300 AED (1500 Kč) si může kdokoliv i mimo hostů na hotelu, zakoupit vstup a od 13. – 17:00 má možnost jíst a pít cokoliv, co hrdlo ráčí, včetně vína a piva. Podávají se opravdu neuvěřitelné dobroty a místy až neskutečné věci. Tak jsem měl možnost aspoň konečně vyzkoušet a ochutnat spoustu věcí, které bych si u nás nemohl dát vůbec a někde po světě jsem měl občas strach jestli budou čerstvé a taky se mi nechtělo za něco dát třeba 1500 Kč jen proto, abych to ochutnal a zjistil, že mi to třeba nechutná…Tohle je přesně ideální příležitost zjistit a ochutnat věci, ke kterým se člověk jen tak běžně nedostane. A tak jsem jedl a poprvé v životě ochutnal např. ústřice, humra, čerstvé kalamáry nebo sushi z kraba, dal si skvělé krevety tak jak mají být a né nějaké zamražené z Makra apod. K obědu jsem měl jako starter mé oblíbené ale hlavně fantastické sushi s lososem, tuňákem a nějakou místní rybou a zkusil i to s krabem, ve kterém bylo celé klepítko ale to na mě bylo už moc ostré, protože bylo vyválené v nějaké šílené paprice – tipoval bych mě dnes už dobře známou habanero. 😀 Jako hlavní chod vynikající steaky z lososa s pečeným bramborem na grilu. Průběžně byl čas i lehce popíjet a tak jsem měl asi 12 piv Foster’s a nějaké Thajské Chang – výborné pivko btw. a Viktor si dal asi tak lahev a půl nějakého dobré Sauvignonu, takže skutečně vcelku príma odpoledne 🙂
Zbytek dne jsme pak strávili koupáním na pláži, takže konečně taky trošku relax.
Jenom mě štve, že mi tady zase nefungují data na roamingu a nechápu proč ale nemám chuť to řešit a tak nebyl čas hodit sem průběžně nějaké fotky nebo napsat nějaký krátký článek apod. a tak to pak dopisuju zpětně.
Navečer jsme si zapůjčili parádní kola Mercedes-Benz. Na 2 hodiny je hotel hostům nabízí k zapůjčení zdarma a pokud je to přes 2 hod. je tam pak nějaký poplatek a tak jsme vyrazili s tím, že když už si prodloužíme pobyt, tak aby jsme taky i trošku vypnuli. Cestou jsme měli v plánu někde něco nakoupit na pokoj k jídlu ale nenarazili nikde na nějaký obchod. Zajímavostí je, že v Dubaji ani Abu Dhabi, takže možná v celých Emirátech, se nehraje vůbec na nějaké názvy ulic apod. a tak např. oficiální adresa hotelu je : Fairmont Bab Al Bahr, Between The Bridges (mezi mosty), což skutečně je a z každé strany je jeden most. Tak jsme si je vyjeli obhlídnout na těch kolech…Jenže tady na kola moc nejsou kvůli místním teplotám zařízení a tak nějakou stezku nebo vhodnou cestu pro kolo, by člověk hledal asi úplně zbytečně. Dopadlo to tak, že jsme přijeli k prvnímu mostu, na kterém vede dálnice o 6 pruzích tam a 6 zpátky…nakonec jsme se teda museli vyškrábat po náspu zpevněném kameny i s kolama nahoru na tu dálnici, přenést kola přes betonové retardéry a vjet na most, kde bylo něco, jako chodník pro pěší, v případě poruchy auta atd. aby mohl odtud člověk nějak odejít. Ten jsme přejeli ale pak jsme asi tak 1,5 km museli přejet na kolech v protisměru šestiproudé dálnice v odstavném pruhu a to už teda nebyl zase až tak super zážitek a běhal mi z toho mráz po zádech…dojeli jsme k nějakému parku kde to opravdu žilo, protože je tady teď 4 dny nějaký státní svátek a tak lidi vyrazili do ulic na pikniky a za sportem. Hrál se tam na několika hřištích basket, volejbal ale taky fotbálek a spoustu dalších sportů. Park jsme po dálničním přivaděči objeli a skončili opět na dálnici – nebyla žádná jiná možná cesta a tak jsme museli dobrých tak 5 km jet zase po dálnici, tentokrát v odstavném pruhu ale ve směru jízdy…Nakonec jsme skončili v jakési oáze plné stromů ale pořád vedle té dálnice a po chvilce zkoumání se dostali na nějakých chodník, který nás zavedl až na ten druhý most, který už měl oddělený chodník pro pěší a tak jsme sjeli až do čtvrti, kde už jsme se konečně dostali mimo dálnici…Úplně čistě náhodou jsme projížděli čtvrtí, kde bylo pár autosalónů – BMW, Mini, Rolls Royce a na konci ulice stál…dům našich lások … a to doslova 🙂 Autobazar…no, autobazar…spíš showroom s ojetýma luxusníma autama, kde měli hned dva kousky Bugatti Veyron, Ferrari Enzo, dva kousky Mercedes McLaren, dva Rolls Royce, Porsche Pan Amera ale v nějaké brutální tuningové originální verzi, Lamborghini Diablo a pár dalších kousků, které člověk někde jen tak neuvidí. No prostě nádhera. Na hotelu jsme si pak v Chocolatte gallery objednali vynikající sandwiche a vzali si je na pokoj. Druhý den jsme dali snídani a pak vyrazili na prohlídku města.
Navštívili jsme neuvěřitelný Sheik Zayed Mosque, který je postavený z bílého mramoru a pyšní se jako všechno tady hned několika NEJ. Všude kolem se tiše pohybovali ninjové zahalení v černých hábitech jen s malým průzorem na oči :-)) Nafasovali jsme podobné príma slušivé místní oblečky ale teda bílé, protože jsme byli v kraťasech a předem si ověřili, jestli je to možné, aby jsme si to dali trošku stylově a pořádně si to užili 🙂 Vzali jsme si prohlídku s moc milou a příjemnou místní průvodkyní, která nám vysvětlila základy islámu a jak to vlastně všechno funguje. No, moc jim to nezávidím, abych řekl pravdu…vstávat každý den před 5. ráno, abych se pomodlil a pak ještě v průběhu dne 4x znovu, to bych zcela určitě nezvládl. Na zemi je položený největší a nejtěžší koberec ručně tkaný na světě, na stropech vysí lustry z křišťálu, které mají 9,5 tuny a podobné srandy. Vcelku mě pobavili velké LCD značky Panasonic, které tam moc teda nezapadají a navíc jsou použité jen pro přenos zvuku a obraz se v podstatě vůbec nepoužívá. Dobře je ale vyřešené a skvěle ukrytá klimatizace ve stylových sloupech, které si člověk normálně ani nevšimne.
Odtud jsme se vydali taxíkem na obhlídku obrosvkého obchodního centra s vysokou věží, ve které je kavárna s vyhlídkou na celé Abu Dhabi, kde jsme si dali kafe, vodu a Viktor nějaký mléčný šejk….a nebo že by spíš sheik ? 🙂 Pak jsme vyrazili k The Emirates Palace hotelu, což je zase pro změnu vůbec nejdražší stavba hotelu na světě, o které je dobře známé, že i kdyby funguval 300 let, v životě nikdy se ta investici nemůže vrátit. Tam už nás ale dovnitř bohužel v kraťasech nepustili a to jsme teda trošku prokaučovali, protože to jsme si předem nějak neuvědomili a tak jsme si to mohli prohlídnout jen zvenku. I tak je to ale neskutečná nádhera. Naproti se staví zase nějaký megaobrovský komplex 4 mrakodrapů, které už jsou od pohledu těsně před oficiálním otevřením, ale ještě byly pro veřejnost zavřené.
Po návratu na hotel jsme si vzali skříňku v místním fitness centu a zbytek dne strávili na pláži a večer se vydali na autobusové nádraží směr Dubai. Taxikář nás rovnou informoval, že díky tomu svátku je všude šílený blázinec a sehnat bus do Dubaje je takřka nepřekonatelný problém. Původně jsme ho podezřívali, že nás ukecává aby jsme jeli taxíkem do Dubaje jen proto, aby měl kšeft, ale fakt nekecal…Takový blázinec jsem ještě nikdy nezažil a asi ze 4 nebo 5 autobusů nás vykázali, že jsou plní a nemají místo. Všudepřítomní taxikáři nabízející sdílenou cestu malým autem do Dubaje za 50 AED byli místama už fakt nesnesitelní. Aby toho nebylo málo, chytla nás oba stejně potřeba skočit si na toaletu. Asi 50m fronta Indů na záchod mě kvalitně vyděsila…to jsem ale ještě netušil, co nás bude čekat uvnitř…Turecké záchody ve stavu, odkud by se člověk šel nejradši vykoupit v bazénu plném Sava, to byl vážně zážitek, ale tak přežili jsme to nakonec ve zdraví. Podařilo se nám dostat do nějakého normálního městského autobusu, který přijel jako posila spolu s dalšíma na cestě Abu Dhabi – Dubaj a tak nějak kolem 11. hodiny jsme nakonec po cca. 45 min. sezení v buse na nádraží přijeli do Dubaje. Dali jsme rychlosprchu a pár vodek s Red Bullem na nastartování a vyrazili do Dubai Marina do klubu, který je na 2 patra s obrovským bazénem a dole je stage na pláži. Tolik lidí pohromadě jsem snad v žádném klubu ještě nikdy neviděl a ikdyž jsem ještě nikdy nebyl v Coke Clubu v Siofóku, tak podle fotek můžu říct, že to je proti tomu jenom malá soukromá párty. Obrovské stavby mrakodrapů svítících všemi barvami ještě umocňovali několikrát celý zážitek z téhle neuvěřitelné párty. Co nám ale jako Evropanům asi nikdo nikdy nevysvětlí je, že ve 3 ráno prostě padla…stop, finito, šlus, the end, ende…Přijdou vyhazovači a řeknou “Přátelé, končíme, hezký večer” a hotovo…A můžete se stavět třeba na hlavu ale oni přesto vyženou 2500 rozjetých lidí ven na ulici a zavřou – to je prostě pravidlo a přes to tady nejede vlak ani neletí vrtulník, dokonce ani nejede Rolls Royce, Ferrari nebo Range Rover Sport..Nepochopitelné…Jinak co se týče party lifu, tak ten tady taky leze vcelku do peněz – jen tak orientačně – 2x Vodka + 1x Red Bull vyšla v 8 Clubu v Abu Dhabi na 115 AED – cca. 600 Kč a tady v tom klubu to stejné s jedním 0,33 pivkem na cca. 140 AED – cca. 700 Kč. Oproti tomu cigára vyjdou na cca. 30 Kč a taxík z Abu Dhabi do Dubaje – cca. 150 km na 1000 Kč. Tohle je prostě svět plný těch největších kontrastů, jaké si člověk dokáže vůbec představit.

Dubaj – 3. den

Dnes jsem se vydal vyzkouset mistni nove vybudovane metro. Viktor musel do prace a pak k doktorovi na sundani sadry, a ja se chtel jit koupat, tak jsme se dohodli, ze dnes vyrazim do Dubai Marina na plaz a on tam dorazi po praci…
Vyrazil jsem pesky z Al Barsha k Mall of the Emirates – obrovske obchodni centrum, ve kterem je ta kryta lyzarska sjezdovka – pridaval jsem fotky do alba jak na FB tak tady na blogu v predeslem prispevku…
Obchodni centrum jsem zatim obesel – to si necham az nekdy na pristi tyden nebo mozna na nedeli… Zahradnici zalevali travnik a tak jsem mel malem to stesti, ze jsem mohl byt prvni clovek, dost mozna v cele historii Dubaje, ktere nahodilo auto vodou z kaluze a rovnou od hlavy k pate… 🙂 Nastesti jsem si te kaluze zavcasu vsimnul a zacal ji obchazet, kdyz najednou slysim rev ritici se lokomotivy a priletel borec v tom velkem GMC a uz nedobrzdil a nemohl ani nikam uhnout a vlitnul do te kaluze… Diky tomu,ze jsem ho slysel jsem stihnul lehce uskocit a koupil to jen na nohu,takze pohoda – voda byla cista a ja mel jen zabky, takze vsechno prekvapive dobre dopadlo 🙂

Na metro jsem sel kolem Kempinski hotel – taky solidni stavba zakonponovana do toho obchodniho centra… Na stanici jsem si chtel dobit listek a pani mi rekla, ze kdyz jsem to ja, tak pry nemusim :-))) Dneska pry je nejaky celosvetovy svatek verejne dopravy nebo co, tak pan sheik se rozhodl, ze dneska necha celou Dubaj jezdit vsim a vsude zdarma…no a co,to mu vytece z ropneho vrtu za par minut zpatky 🙂
Na Dubai Marina jsem to mel jen par zastavek,tak jsem si to moc neuzil ale tak jeste si to urcite dam… Musim zjistit, jak se da dostat do toho prvniho a posledniho vyhlidkove vagonu, ktery je oznaceny Gold Class a je to jen pro nejake cleny klubu nebo VIP nebo tak neco…treba by na jednu jizdu napric Dubaji ten listek ale koupit sel… Jinak v letadle psali “aktualni info”, ze Dubai se rozhodla v roce 2009 zacit se stavbou metra,coz me fakt pobavilo…mozna spatny preklad – musim zjistit, kdy to spustili do provozu a jestli to fakt postavili za 2 roky, no tak to me po…drz ! 😉

Vyskocil jsem v Dubai Marina a dal si prijemnou prochazku v asi tak 35ti stupnovem vedru :-)) abych mohl udelat nejake fotky a jsem moc rad,ze jsem se tak rozhodl a nevzal si taxika… Ty jejich umele vytvorene zatoky, navic kdyz si clovek uvedomi, ze v pousti, obestavene mrakodrapy, jsou teda vazne neuveritelne ! Po ceste jsem potkal nejakeho Inda, ktery mi nabizel zarucene pravy iPhone – tak jsem se uz dlouho nepobavil … kopie Iphonu 4 a cely z plastu…jinak tomu teda podobny vzdalene byl, to jo … nedalo mi to a musel jsem si ho vyzkouset … oni ti kluci Cinsti uz dokazou okopirovat jak design tak i neco, co velmi vzdalene pripominalo iOS – ale jenom tvarem ikonek a jejich rozlozenim + nejake menu atd…Ten telefon byl tak zabrzdeny, jako by to bezelo na nejake 386ce 🙂 Panacek byl hrozne prekvapeny, ze ho nechci, kdyz je to original, protoze k tomu ma prece i originalni krabici, tak to nemuze byt fake … 🙂

Dnesni den jsem cely stravil na plazi…nadhera ! Napadlo me jen tak ze srandy spocitat patra jedno z tech modrych mrakodrapu a skoncil jsem u 60ti s tim, ze jsem pocital az od prvniho balkonu, ktery uz ale sam o sobe byl tak v 10. patre a vynechal takove ty stresni nadstavby, ve kterych jsou evidentne asi nejake apartmany taky… To by ale znamenalo, ze to ma treba neco kolem 80 pater…to snad neni ani mozne nebo jo ?! :-O Jeste tam musim zajet a normalne tam vlitnu do vytahu a vyjedu cvicne uplne nahoru… Rozhodne to totiz nejsou nejvyssi budovy tady kolem…
Skocil jsem si na obed na fish & chips…uz ani nevim,kdy jsem ho mel naposled…snad jeste na Zelandu… Dal jsem si tradicni rybu Hammour nebo tak nejak – byla vynikajici, mnam ! :-p
Sel jsem na obed az nejak lehce po 3.hod.a sotva jsem vyrazil, volal Viktor a potkali jsme se v tom fish & chips a pak vyrazili jedte znovu na plaz… Nejakou dobu jsme dali koupacku a pak si sli zabehat podel plaze az uplne k tomu umelemu ostrovu ve tvaru palmy… Ze zeme to clovek ale moc neregistruje a nevedet,ze je to on, ani bych si to mozna neuvedomil… To behani po jidle nebyl uplne moc dobry napad ale tak nakonec jsem to ustal 🙂
Zpatky jsme jeli az po zapadu slunce a vzali rovnou taxika na apartman…
Viktor objednal veceri z Pizza Hut a dali jsme nejake testoviny a pizzu, poklabosili, ja postahoval fotky a nahazel zase neco malo na net, Viktor mezi tim jeste nakoupil po telefonu nejake jidlo a piti a pak jsme sli dat trosku relax a Cuba Libre na strechu k bazenu… Mel jsem dnes v planu navstivit fitko ve 13.patre – je pouze pro obyvatele baraku a pochopitelne zdarma… Maji tam 2 bezecke pasy,tak je chci prubnout… Naproti pres silnici ale mame krasny bezecky okruh s tartanovym povrchem a udelany mezi stromy a kolem umele vybudovaneho jezera – konec koncu, jak jinak… :-))
Zitra mam v planu vyrazit se na cely den koupat na Jumeirah Beach park, tak jsem zvedav… 🙂
Odesláno z iPhonu

Dubaj – 2. den

Druhý den byl trošku ve znamení city tour a získávání orientace a tak nějakou o rozkoukávání, aby byl človek schoný vůbec pobírat, co se děje kolem něj….Né, že bych z toho byl nějak mimo ale je fakt, že je to opravdu zase úplně jiný a pro Evropana ve spoustě věcí dost nepochopitelný svět. Všechno je tady NEJ … nejvyšší, největší, nejdelší, nejdražší, nejneuvěřitelnější …

Dopoledne jsem vyrazil s Viktorem podnikovým busem do města – musel kvůli nějaké prezentaci do práce a tak jsem se svezl a on šel do práce a já do víru vášně velkoměsta…Absolutně nechápu, kde byl Pavel na názoru, že Dubaj je malá…myslím, že už jsem pár opravdu velkých měst viděl ale rozhodně bych teda nesouhlasil….možná se to tak mohlo zdát cestou z letiště na nějaký první hotel, ale řekl bych, že opak je pravdou…Dubaj se rozrůstá každý den a poslední informace, co mám někde z nějakého online průvodce je, že má 6 000 000 obyvatel, což mi už ani jako číslo nepřijde samo o sobě zrovna jako málo…Rozlohou a dopravou bych řekl, že je to možná pocitově něco jako Hong Kong Island – neříkám, že je to větší, to určitě není ani náhodou, ale minimálně to působí aspoň srovnatelně…
Ty velké baráky totiž hrozně klamou…člověk si řekne, že tam musí být za 15 minut pěšky a po hodině chůze zjistí, že jsou pořád ještě stejně daleko 😀
Od hotelu Fairmont jsem se vyrazil mrknout po okolí, nafotil pár křivých a zbytečně vysokých mrakodrapů – viz. komentáře k fotkám na FB 🙂 a až jsem se zorientoval, vyrazil jsem napříč ulicemi na pláž. Mazec, jak se člověku podaří vynořit ze zajetí těch mrakodrapů a dostane se za ně a vidí ještě ty typické arabské pididomečky…dostal jsem se docela do zajímavé čtvrti, ze které – nenavštívit Peru – bych měl asi vcelku vážně hodně špatný pocit 🙂 Nakonec jsem až u pobřeží na pláži Jumeira Beach – krásná veřejná pláž se sprchama, krásnýma čistýma záchodama a nějakým občerstvením…
Cestou zpátky mi Viktor psal, že se zdrží v práci, tak jsem vzal taxíka a jel na apartmán stáhnout fotky a něco pojíst. Navečer jsme spolu vyrazili na pláž k hotelu Burj Al Arab – známá ikona Dubaje – hotel co vypadá jako plachetnice. Večer po setmění se rozbliká aby upozornil, že světelná show začíná a pak začne postupně různě měnit barvy – moc hezký podívaná navíc doplněná o večerní koupání a relax na pláži.
Večer jsme dali nějaké pivko a pak pár Cuba Libre tady na apartmánu a pak nahoře na střeše u bazénu.

Dubaj – Procházka městem

Tak jsem se svezl v 11 s Viktorem do prace a vyrazil na obhlidku mesta… Tepe to tady neuveritelnym zpusobem a kzdym smerem proudi v sestiprodudovych silnicich mraky aut v jednom kuse… Slozeni mistnich aut je neuveritelne a vesmes co jsem sedial, tak prevladaji SUV jako Toyota Landcruiser, Range Rover Sport ale docela hodne i BMW X6, Audi Q7 a ruzne Chevrolety, Cadillacy, Lexusy a spousta jinych… Auta jsem zatim moc neresil, ale vesmes se divam, ze se to toci kolem 5 000 ccm v benzinu… Bodejt by taky ne, kdyz tu stoji litr benzinu 8 Kc… To bych o nejake nafte taky ani neuvazoval a sel do petilitroveho benzinu bez vahani ! 🙂

Dal jsem si kavicku – viz modry bod na mape a vyrazim se podivat na ty ostrovy ve tvaru zeme… Ale ze brehu to asi moc nevyzni… To bude asi zajimavejsi az z toho vrtulniku..

Viktor je tak do 3 v praci, tak jsme se domluvili, ze se pak nekde potkame…

Přílet do Dubaje

Tak jsem po cca. 6ti hodinovém letu přistál na letišti v Dubaji. Let byl naprosto fantastický a společnost Emirates dostála svého jména a kvality. Výborný personál, skvělé jídlo, pití, krásné čisté letadlo, prostě všechno jak má být…

Na večeři jsem měl jako předkr řecký salát, pak nějaké kuře s parmazánem, hráškem a něčím, co přípomínalo bramborovou kaši ale spíš bych řekl bramborové pyré – vynikající ! K tomu výborný cheese cake a nějaké další dobroty jako crackery s pikantní omáčkou a pár dalších.

Po příletu jsem musel zajít na místo, kde všem, co přilítají na vízum, provádějí sken oční sítnice a pak hurá do fronty na imigrační. Chytnul jsem zrovna frontu, kde dělal nejzabržděnější borec v Dubaji a možná na celém světě !! Mezi tím, co v jiných lajnách jiní odbavili 10 lidí, on odbavil jednoho … ach jo… seknul jsem se tam hodinu.

Nakonec jsem tím ale prošel a dostal se na území Dubaje. Vlítnul jsem do duty free shopu, abych Viktorovi  a konec konců i mě, nakoupil nějaké pivka za rozumnou cenu, protože tady je to pak krapet jiná liga… Vzal jsem 48 Budvarů 🙂 a k tomu karton modrých Camelek za 330 Kč :-O 😀 a speciální cestovní balení Marlboro i s plastovým držátkem, jako u nás mají některé ty papírové balení piv, za rovných 300 Kč karton… Máčka za 30 ? Hehe, tak to je fakt konec … 😀 To asi na zpáteční cestě vyhážu všechny věci a naplním to cigárama a u nás mi za ně za 60 urvou ruce 😀 To mě fakt pobavilo 🙂

Po příletu jsem vyrazil ven před letiště a v klídečku si dal cigárko abych vstřebal tu atmosféru všude kolem a ten blázinec, který tam panoval…milion taxíků a řidičů taxíků shánějících rito a mraky lidí jako v mraveništi – s tím se počítalo a proto jsem si to v klídečku chtěl vychutnat… Ještě jsem si ani nezapálil a už u mě byl borec – pěšky – a jestli nechci taxi … bylo jasné, že to bude nějaký černý taxikář … ale byl docela v pohodě a tak jsem se s ním pustil do řeči a řekl mu, že teď nikam nejedu a vychutnávám si cigáro po příletu 🙂 Nabídnul mi, že rád počká ale že u něj můžu kouřit i v taxíku, což se normálně nikde nesmí … no byl jasný … i cenu nabídnul o dost vyšší, než mi Viktor říkal, že by to mělo stát – 25 EUR je vážně dost … ale borec byl v pohodě a ostatní taxikáři evidentně nevěděli kam dřív skočit a jezdili pořád plní a tak jsem si řekl, že jestli fakt vydrží počkat, než dokouřím, dám mu lehce vydělat, no co … a vydržel 🙂

Viktor mě už předem upozorňoval, že tady každý kývne na všechno a že ví přesně kde to je apod…na to jsem se těšil nejvíc 🙂 Ptám se ho, jestli ví, kde je Ramada Chelsea Hotel in Al Barsha … bez váhání mi odpověděl – jasně že vím, to není problém pane ! Sedli jsme do auta – pochopitelně černý taxík – a už volal a tak 15 minut řešil, kam že to má vlastně jet 😀 Hehe, taky dobrý, kdo se bojí, nesmí do lesa … 🙂 Byl to Ind a říkal mi, že tady v Dubaji žije už 26 let – přišel sem v 17ti letech a teď je mu 43 … Zažil Dubaj ještě když to byla jen písečná cesta kolem jednoho činžáku 🙂 No, krapet se to tady od té doby změnilo, jak se tak dívám … díval jsem se mockrát na fotky, jakým vývojem to město prošlo za posledních 25 let a je to neuvěřitelné … Nojo, ropa = prachy a prachy = rychlá výstavba a to celé se rovná další business.

Přivezl mě až na místo před vchod a tak dostal to, na čem jsme se dohodli, ikdyž to bylo téměř dvojnásobek normální ceny…nějak jsem neměl sílu a náladu to řešit a někde lítat – navíc jsem s těma 48 pivama a 4 kartonama cigaret byl nabalený jak Santa Claus 🙂

Viktor sjel dolů a vyjeli jsme do 6. patra, kde jsem si dal věci – super – budu pro sebe mít celý pokoj s koupelkou a záchodem, takže to nemá chybu ! Chvilku jsme se tady pomotali, dali pivka na mražák a vyrazili do 13. patra, kde je udělaná krásná terasa s posezením pro docela dost lidí, bázenem a vířivkama…chvilku jsem zaplaval a pak jsme si sedli do vířivky, dali pivko, já si dal cigárko a kecali jsme jak to tady chodí a co ve světě a mraky dalších věcí … teď už jsme na pokoji, Viktor musel jít spát – ráno ho čeká ještě nějaká práce a já tady smolím tenhle článek … Každopádně už to doťukám, přidám nějaké fotky a jdu spát taky, protože tady je momentálně čtvrt na šest ráno – časový rozdíl je díky změně času u nás teď 3 hodiny dopředu oproti ČR…

Letiště Vídeň

Tak už mě kluci hodili na letiště a během asi 2 minut jsem měl i odbavené zavazadlo a teď mě čekají necelé 2 hoďky čekání, které si zpříjemním pivkem a nějakým obídkem v přijemném Irish Pubu.. Moc jídel tady nemají a tak zřejmě vyhrajou lasagne…

Na letišti byl šílený blázinec už na příjezdu k terminálům… Vypadá to, jako by dnes dávali všechny letenky zdarma nebo co… 🙂 Po cestě si Pavel všiml zajímavého billboardu, který hlásal “Time to say Dubai”. 🙂 Vcelku to sedlo 🙂

Tak jo, budou to teda ty lasagne…Pivko je jako kren, tak nam to hezky zacina 🙂

Z letiste ve Vidni zurivy reporter Kema 😀

Odesláno z iPhonu

Co všechno chci vidět a zažít v Dubaji…

Zatím jenom takový hrubý nástřel toho, co všechno bych rád viděl a zažil, a kam se s Viktorem musím určitě zajet podívat. Seznam budu postupně doplňovat, abych to měl hezky pohromadě na jednom místě a na něco pak třeba nezapomněl 🙂




DUBAJ 


1. Vyhlídkový let vrtulníkem nad Dubají 



To si myslím, že bude stát rozhodně za to…Viktor to teď navíc našel ve slevě na www.gonabit.com (něco jako u nás slevomat). Normálně stojí 20ti minutový let AED 880 za osobu … Já koupil za stejnou cenu let pro dva, protože to tam bylo s 50% slevou… Takže to na osobu nakonec vyjde na nějakých 2200 Kč a to si myslím, že je fakt hodně solidní cena…


2. Burj Khalifa and Fountains Show at Burj Khalifa




Nejvyšší budova světa Burj Khalifa a vyhlídka z ní, to by si člověk určitě neměl nechat ujít, to je jasná věc….Venku je před touto budovou de-facto kopie fontánové show, jaká je k vidění v Las Vegas.



3. Mall of the Emirates

Obchodní centrum s 520 obchody, 2 hotely s 900 pokoji, přes 80 kaváren a restaurací, 60 luxusních originálních obchodů módních návrhářů, zasněžená lyžařská sjezdovka a další srandy…no tak to se musí taky vidět…

http://www.malloftheemirates.com/moe/Default.aspx


4. Dubai mall


5. Hotel Burj al arab asi není potřeba nějak dlouze představovat 


http://www.jumeirah.com/hotels-and-resorts/destinations/dubai/burj-al-arab/


Hned vedle hotelu je pláž, kde se dá koupat, tak si tady dám určitě nějakou tu válečku a koupání…


6. Cavalli Club 
Nejluxusnější a nejnavštěvovanější klub v Dubaji vlastní pan Roberto Cavalli : 

 
7. Arabský trh Karama 
 
8. Palmový ostrov
 
9. Dubai Marina / JBR
10. Jumeirah beach park
11. Rozhodně si zařádím na vodním skútru
 
ABU DHABI
1. Ferrari World Park
Nejrychlejší horská dráha světa se zrychlení z 0 na 100 km/h za 2s a z 0 na 240 km/h za 4,9s ?! No tak to by si asi nenechal ujít nikdo, ať to stojí, co to stojí … Na dráze dlouhé 2,1 km to při této rychlosti dosahuje přetížení až 1,7 G a to už bude asi solidní šrumec…


Video :

2. Motokáry na okruhu F1


Motokáry, které jezdí rychlostí 70km/h už můžou být na okruhu, kde se jezdí Formule 1, taky zábavou…
Nepředpokládám teda, že by se jezdilo přímo po tom okruhu ale spíš asi někde v tom areálu…No, necháme se překvapit…Lístky stály na nějakém slevovém serveru 55 AED za osobu místo 110 AED, což vychází na nějakých 275 Kč, tak to je taky v pohodě…


3. Emirates Palace Hotel Abu Dhabi : 
http://thebesttraveldestinations.com/emirates-palace-hotel-abu-dhabi/

 

Dubaj – ani na letenku koupenou s předstihem se nedá spoléhat

Tak jsem si cca. před 2 měsíci koupil letenku do Dubaje u společnosti Smartwings… Termín mé dovolené jsem tak přizpůsobil termínům možného odletu a příletu a koupil si za 8800 Kč letenku, což byla cena vskutku královská…

Minulý týden v pátek mi mailem přišlo tohle vcelku suché oznámení, které mě fakt zvednulo ze židle :

Vážení cestující,
 
omlouváme se, ale byli jsme nuceni zrušit Vaše lety
 
QS1200 z Prahy (PRG) do Dubaje (DXB) dne 30. října 2011
 
 
QS1201 z Dubaje (DXB) do Prahy (PRG) dne 13. listopadu 2011
 
 
 
Společnost SmartWings Vám nabízí bezplatnou změnu na jakýkoliv jiný let v rámci této destinace, případně vrácení ceny nevyužité letenky. Odpovídejte, prosím, na tuto emailovou adresu.
 
Tento postup je v souladu se Všeobecnými přepravními podmínkami dopravce.
 
Ještě jednou se omlouváme za případné nepříjemnosti spojené se zrušením Vašeho letu a doufáme, že si i pro budoucí lety vyberete služby společnosti SmartWings.
 
Vaše SmartWings
SmartWings neodpovídá za možné škody způsobené neúplným přenosem, možnou modifikací či zpožděním této zprávy během přenosu od odesílatele k adresátovi.

No je tohle vůbec možné ? Tak pokud je tento postup v souladu se Všeobecnými přepravními podmínkami dopravce, tak pak s tímto dopravcem už nechci mít nikdy nic společného…Rozhodl jsem se, že možnost změny na nějaký jiný let nevyužiju, protože Smartwings má lety do Dubaje už jenom ve středu – neděle úplně zrušili a to mi nesedí s mojí dovolenou a bylo by to zase zbytečně moc komplikované…

Tak jsem si raději 3400 Kč připlatil a poletím přímým letem z Vídně a se společností Emirates.

Podrobnosti o letence ZDE