Archiv rubriky: Seriál o Ubuntu

Seriál o Ubuntu Linuxu – 2. díl

Postup jak na to :

  1. Pokud nemáte v BIOS nastaveno bootování z CD, udělejte tak
  2. Do mechaniky vložte instalační CD se systémem Windows XP
  3. Cca. po týdnu :o) proběhne načtení všech nepotřebných ovladačů a “instalace” se zastaví ve volbě, kde bude možné “POKRAÆOVAT” (tuším ENTER) a nebo OPRAVIT (100% klávesa “R”)
  4. Zmáčkněte klávesu “R” pro OPRAVIT
  5. Instalace přeskočí do tzv. opravného módu
  6. Naběhne příkazová řádka, kde se objeví pravděpobně jedna instalace Windows. Na začátku bude číslo, které je třeba zadat pro pokračování (např.pro : 1. C:Windows , napíšete číslo 1 a dáte enter)
  7. Pak už jen stačí napsat příkaz : FIXMBR a potvrdit klávesou “A” a dát ENTER
  8. Poté můžete vytáhnout z mechaniky CD a restartovat počítač, který už normálně naběhne do systému WinXP

Speciálně věnováno Danovi, aby příště, až bude znovu laborovat s Linuxem, nemusel reinstalovat celý komp včet Woken :o)

Seriál o Ubuntu Linuxu – 1. díl

Pár kamarádů a známých se po té, co si u mě na kompu mohli Ubuntu prohlédnout a osahat se rozhodlo tento systém vyzkoušet a začít používat a tak jsem slíbil, že postupně sepíšu aspoň pár věcí, které člověku v začátku můžou nějak pomoci. Sám se v tomto oboru považuju za naprostou lamu a tak by to mohlo být napsané tak, že to pochopí i člověk, který se doposud s Linuxem ani nesetkal.

Konec konců tomuto systému vděčíme i za provoz tohoto webu a tak si nějakou tu pozornost určitě zaslouží. Aspoň tenhle web jen tak nezemře a bude, aspoň doufám, trošku užitečný.

Zkusím začít nějak postupně.

1.) Instalační CD Ubuntu 7.04 můžete stáhnout z tohoto odkazu

1a) nebo si jej můžete ZDARMA nechat zaslat z těchto stránek

Stažený soubor je ve formátu ISO – obraz instalačního disku, takže jej pouze stačí vypálit v nějakém softu, který tento formát podporuje…Např. v Nero volbou “Nová kompilace” a tlačítko “Otevřít”.

2.) Toto instalační CD je tzv. Live distribuce.

To znamená, že instalační cd je bootovací a stačí vložit do mechaniky při startu počítače a systém naběhne plně funkční se vším, co člověk k životu potřebuje bez jakéhokoliv klikání na další, další, další, ano, souhlasím, souhlasím apod. Samozřejmě je třeba mít v BIOSu nastaveno pořadí bootování tak, aby CD mechanika byla v pořadí před pevným diskem, ze kterého se teď spouští stávající systém.

Použitím tohoto Live CD se ve vašem počítači NIC nezmění ani jinak nepoškodí a tak si naprosto bez starostně můžete tento systém vyzkoušet, ohmatat a nastavit, jak je libo.Pokud máte připojení k internetu, kde vám IP adresu přiděluje DHCP od vašeho providera, internet budou taky zrovna fungovat.Pokud DHCP nemáte, budete si muset IP adresu nastavit ručně. Vot éto fsjo.

3.) Podle toho co jsem tak různě zaznamenal z diskuzí a kolegů by mohl být problém s pevýma diskama, které jsou zapojené v RAIDu. To je ale naprosto normální jev i ve Windows a je potřeba mít speciální ovladače od výrobce RAID řadiče…(Taky už by se ti pitomci mohli dohodnout na nějakých standartech…)

4.) Až si systém dostatečně odzkoušíte a rozhodnete se jej nainstalovat, klikněte na ploše na ikonu “INSTALL”. Ubuntu se vás zeptá na jazyk jaký chcete používat a klávesnici a za svého chodu se sám do sebe nainstaluje :oO. Pak jen stačí vytáhnout Live CD z mechaniky a restartovat počítač.

5.)Pokud máte na disku MS Windows, nemusíte mít vůbec strach, ničemu to nevadí a i po instalaci Ubuntu si budete moci kdykoliv z nabídky vybrat a spustit Windows.

6.) Jestliže jste se rozhodli, že si tento systém nainstalujete do nějakého starého krámu, který vám leží už nějaký pátek zaskládaný pod stolem a nebo že vyhrabete z krabice plné starých komponent nějaké to železo a něco z toho zbastlíte dohromady, směle do toho, myslím si, že to v pohodě bude stačit.

Může vás maximálně potkat to co mě. Můj starý 15″ dědeček monitor, který pro tyto účely občas používám, nezvládá rozlišení, které je defaultně nastavené v Ubuntu. Proto jsem si musel grafické prostředí přenastavit na 800×600 při 60 Hz. No to je masakr, ale na tu prvotní instalaci, než to zapojím do televize to stačí.

[ POZNÁMKA REDAKCE ] Po včerejším rozhovoru s Marvinem musím věci uvést na pravou míru. Linux Ubuntu, stejně jako spousta dalších moderních systémů, předpokládá, že nepoužíváte prahistorický monitor, jaký jsem použil já (asi 10 let starý 15″ monitor, který rozlišení 800×600 zvládá pouze při 60Hz).V dnešní době již každý CRT monitor zvládá bez problému rozlišení 800×600 při 75 a víc Hz nebo ještě lépe 1024×768. To,že jsem musel přepnout do konzole a nastavit ručně 60Hz nevidím jako problém systému,ale spíš použitého HW. A to,že jsem to nastavoval v konzole vidím jen jako obrovský benefit,protože když vám Windows nenaběhnou do grafického prostředí,tak už s tím nehnete a nemůžete nic dělat. Po zadání níže uvedeného příkazu naběhne GRAFICKÝ průvodce, jako třeba nabídka v DOSu, kde stačí jen vybrat nižší rozlišení a frekvenci monitoru a přepnout se zpět do grafického režimu, kteří již bez problému poběží…Ať je to jak chce, u Windows by to bylo o dost složitější…Restart, nouzový režim, instalace jiného driveru apod. Jenže když neběží v nouzovém režimu net, jste tam, kde jste byli apod. [ KONEC POZNÁMKY REDAKCE ]

Nastavení se změní tak, že stisknete současně klávesy CTRL+ALT+F1 , což spustí textový režim terminálu a zadáte příkaz : sudo dpkg-reconfigure xserver-xorg a potvrdíte klávesou ENTER.

Po té se spustí průvodce nastavením grafického prostředí, kde se vše potřebné dá nastavit ručně. Obzvláště důležité je nastavení rozlišení a horizontální a vertikální frekvce monitoru. Mě pomohlo 800×600 při 60Hz. Jakmile se průvodce ukončí, stiskněte CTRL+ALT+F7, což přepne do dalšího sezení, kde beží grafické prostředí (nezávazně na jádru běžícího systému jako takového). Samozřejmě že se hned nespustí a je potřeba “restartovat” nebo ještě líp řečeno obnovit grafické prostředí.
Na to poslouží trojkombinace kláves : CTRL+ALT+BACKSPACE. Po chvilce by se mělo objevit přihlašovací okno systému Ubuntu.

To je pro dnešek všechno, tá dy dá dy dá …