Archiv rubriky: Nezařazené

TIP: Jak v Gmailu zobrazit nepřečtené zprávy v inboxu

Už delší dobu mě při používání webového rozhraní Gmailu vadí, že tam není možnost zobrazit pouze nepřečtené zprávy. Jednu dobu jsem měl příkaz, který to uměl, ale už několikrát se změnil a ten nový si nepamatuju a tak jsem se rozhodl, že by bylo dobré si to hodit na blog, kam si pro to můžu v příhodnou chvíli v případě potřeby “sáhnout”. Pokračování textu TIP: Jak v Gmailu zobrazit nepřečtené zprávy v inboxu

Soutěž o Apple iPod na webu ŽivotNaCestách.cz

Tak a je to tady! Ani jsem se nenadál a za pár dní už to bude rok, co jsem spouštěl web Život na cestách, respektive kdy na tomto webu vyšel první článek. Web jako takový už samozřejmě běžel docela dlouhou dobu před tím, ale na neveřejné adrese, na které probíhaly jeho veškeré přípravy. Pokračování textu Soutěž o Apple iPod na webu ŽivotNaCestách.cz

Zkušenosti s iOS 7 a iPhone 4

Nevím ani kde začít…Původně jsem se tímto tématem vůbec nechtěl zabývat, protože si myslím, že už toho o tom bylo napsáno víc než dost ještě v době, než samotný iOS 7 vůbec oficiálně vyšel. Natož při jeho oficiálním spuštění… Navíc mám pořád celkem víc než dost práce s webem ŽivotNaCestách.cz a nechtělo se mi vypisováním na již 1000x proprané téma, ztrácet můj drahocenný čas. Teď už mi ale přijde, že je na čase, abych celou věc zhodnotil z pohledu uživatele iPhone 4. Update 19.12.2013: A nakonec jsem ten článek stejně nezveřejnil až do dnes, ale pak jsem si říkal, že když už jsem se s tím psal, tak to sem hodím aspoň dodatečně…

iOS 7 způsobil opravdu poprask a to po všech stránkách

Odolával jsem už dost dlouho i po zveřejnění iOS 7, dál už ale nemůžu. Názory na Apple iOS 7 se vcelku dost lišily hned od samého začátku. Ještě nikdy jsem od společnosti Apple neviděl a nezažil až tak moc kontroverzní produkt, který rázem dokázal i přívržence značky Apple, rozdělit na dva tábory až s takto radikálním názorem, jako kdyby se jednalo o věčně nekončící spory mezi fanoušky systémů Microsoft Windows a fanoušky Linuxu nebo přívrženci systému Apple iOS proti nadšencům pro Google Android.

Apple iOS dokázal podle mě v podstatě to stejné – rozdělil milovníky iPhonu do dvou proti sobě stojících, na zteč připravených fanoušků, kdy jedni radostně křičí štěstím a jiní jsou zralí maximálně tak na sebevraždu a v zoufalství volají a prosí o downgrade na předešlou verzi iOS 6.

A tady bych poprosil přívržence verze iOS 7, aby už můj článek dál raději nečetli a pokud tak učiní, dělají to vysloveně na vlastní nebezpečí a za případné psychické újmy nehodlám nést a vysloveně se zříkám, jakékoliv odpovědnosti. 🙂

Proč jsem iOS 7 tak dlouho nekomentoval?

Já chtěl stát úplně stranou těchto dvou táborů a řekl si, že pokrok stejně nezastavím a pokusím se to v tichosti přejít, ale nejde to. Po více jak měsíci používání už si myslím, že jsem nasbíral dostatek zkušeností a dojmů k tomu, abych dospěl k názoru, že Apple iOS 7 je zkrátka a dobře úplně nahovno. A za tím si stojím! V zápětí se pokusím vysvětlit proč.

Ještě než ale vůbec začnu, tak podotýkám, že jsem velkým fanouškem (i když ne úplně vysloveně tím ortodoxním) a uživatelem produktů společnosti Apple. Jednoduše proto, že se mám rád věci, které fungují tak, jak fungovat mají. Je to hned z několika důvodů. Jedním z nich je fakt, že se oborem IT živím již od roku 1995 a tak už mě po všech těch letech nebaví, řešit pořád dokola ty stejné problémy jako v práci, po tom ještě i doma. Doma chci mít věci, které fungují. A které fungují bezvadně, aniž bych se v nich musel prvně 3 hodiny večer po práci vrtat a pak bych mohl 1 hodinu pracovat.

Doma mě totiž na rozdíl od mého zaměstnání zatím za můj čas bohužel nikdo neplatí a tak jsem se rozhodl, že nechci ztrácet čas věčným přeinstalováváním operačního systému, hledáním vhodnějších a novějších ovladačů, programů na zabezpečení systému, antivirů, firewallů, čištěním registrů, defragmentací disků apod.

Jenže v tom je právě u iOS 7 ten největší háček! Ten systém prostě nejen že vypadá hrůzostrašně (a teď mě, milí milovníci, dle mého názoru naprosto nekonzistentního designu nového iOS 7, můžete ukamenovat!) ale on navíc ještě úplně stejně špatně funguje! Vlastně teda spíš nefunguje tak moc, až se mi chce opravdu říct, že je úplně nahovno!Ano, je to tak. Kdysi dávno v minulosti jsem zažil to stejné – když Apple vydal novou verzi iOS 4, tenkrát ještě na trojkové iPhony a já měl 3G, úplně to ten telefon zabilo. A to doslova. Jenže tam se šlo ještě na ten starý iOS, když jsem zjistil, jak to šíleně ten telefon zabrzdilo, narozdíl od iOS 7, normálně vrátit!

Tenkrát jsem se rozhodl, že s iPhonem skončím, a přejdu na Android, a tak jsem taky udělal. Koupil jsem si Samsung Galaxy S2000 nebo jak těch několik názvů a označení vlastně bylo. Kupoval jsem ho s tím, že na něj zkusím přejít. Z iPhonu se ale na jakýkoliv systém prostě přechází velice těžce. Když si člověk zvykne na ergonomii systému iOS a iPhonu jako takového, každý jiný přístroj je pak v ruce vážně za trest, ať už vám to bude znít jakkoliv. Je to jako přesednou z BMW řady 7 do plně vybavené Octávie nebo OK, chcete-li, do Superbu. Jako není to špatné a svezení i výbava ujde, ale je to prostě někde jinde a už jste si navíc tak zvykli na to svezení v té “sedmě”… Těžko to s něčím srovnávat, ale tak nějak podobně mi to přijde. Nechci zatracovat ani jeden, ani druhý systém, ale znáte to – zvyk je železná košile a každému hlavně vyhovuje něco jiného.

A mě až do iOS 7 vyhovoval iPhone. Teď už mi ale nevyhovuje. Aspoň teda ne iPhone 4. A opravdu nemám chuť ani zájem jít vysolit necelých 19 000 za nový telefon jen proto, že se někdo v Apple rozhodl, že mě přinutí koupit nový přístroj tím, že vydají update, v tomto případě spíš ale upgrade, který sice můj telefon podporuje, ale absolutně vůbec s tím můj telefon nepojede. Pokud to není to pravé ořechové, chci mít právo na mém vlastním přístroji, který jsem si zakoupil navíc původně s úplně jinou verzí operační systému, abych se mohl vrátit zpět na tu verzi, se kterou mi telefon normálně fungoval a vůbec se mi nelíbí, že to udělat nemůžu a rozhodl to za mě někdo jiný.

Pak jsem měl možnost si na několik dnů, kdy jsem si nechal po utopení mého iPhonu měnit tlačítko Home, půjčit k otestování Samsung i9250 Galaxy Nexus, ke kterému jsem napsal recenzi v odkazu názvu telefonu, za kterou jsem byl několikrát málem ukamenován a nařknut z podjatosti a že nadržuju Applům záměrně, jsem neobjektivní apod. Já jen ale napsal můj osobní názor na telefon z pohledu uživatele iPhonu, nic víc, nic míň. Pak mi to ale nedalo, a musel jsem napsat ještě druhý článek, kde jsem shrnul používání Galaxy Nexus podruhé.

Jak vidíte, nebyl jsem neobjektivní ani zaujatý a když se mi něco nelíbí, řeknu to. Dnes bohužel přišla řada na iPhone 4 s iOS 7.

Nevím jak pro vás, ale pro mě je tato kombinace přímo vražedná a jsem permanentně nasr…štvaný.

Celkový výčet chyb už určitě někdo někde sepsal a tak to nemá smysl omílat pořád dokola. Já tedy napíšu jen seznam věcí, které mi vadí nejvíc a nejvíc vytáčejí mně.

Jen krátký seznam věcí, které mě na iOS 7 opravdu vadí nebo chybí

Než odemknete telefon

  • Fade-In a Fade-Out efekt při zapínání a vypínání telefonu
    Tak tohle, byť to má celkem hezký efekt, mě ale pokaždé zaskočí, protože si nejsem jist, jestli jsem telefon opravdu zapnul nebo vypnul. Ta prodleva tam podle mě není na místě.
  • Slider pro příjem hovorů je nevýrazný a po přijetí hovoru nikdy nepoznám, jestli jsem ten hovor už konečně přijal nebo ne. To je podle mě krok úplně vedle.
  • Celý systém je barevný jak někde na párty na podporu gayů a lesbiček, ale nejhlavnější dva informační panely – spodní vyjížděcí menu a horní informační menu s událostmi, jsou v tak minimalistickém designu, až bych řekl, že si Apple normálně prachsprostě ukradl design menu v nastavení na Androidu. A jedno je černo-bílé, druhé šedo-bílé. To se mě osobně teda nelíbí vůbec
  • KALENDÁŘ
    Tak to je samostatné téma úplně! Kalendář stojí v iOS 7 opravdu naprosto a zcela za hovno. Vlastně ani za to hovno nestojí. Pardon za to názvosloví, ale já nenašel způsob, jak to vyjádřit jinak. Teda našel, ale to by bylo snad ještě víc nepublikovatelné.
  • Kalendář je zoufale nepřehledný, přidat novou úlohu do kalendáře je složitější, než si jet do papírnictví na opačné straně města zajet koupit papírový kalendář na zeď, příklepovou vrtačkou vyvrtat díru, sehnat v kovomatu patřičné hmoždinky, zasádrovat díry sádrou, kterou koupíte v Hornbachu v Brně i přes to, že bydlíte v Břeclavi, a pak ten kalendář pověsit na zeď a lihovou fixou si do něj tu událost zaznačit. Než abych si události plánoval dál v iPhonu s iOS 7, to raději zvolím tu variantu s papírovým kalendářem. Nastavení času začátku a konce události je vysloveně noční můra.
  • KONTAKTY
    Už samotné přidání kontaktu z číselníku má podle mě naprostý přešlap v podobě malinkatého odkazu v textové formě, hned pod tím číslem, které jste zadali a můžete si tak omylem do čísla přidat ještě navíc jednu nebo i pár dvojek, vyjímečně jedniček nebo trojek.
  • HODINY
    Nastavení – stejný problém jako v kalendáři + spousta nesmyslností.

Když odemknete telefon

  • Původní krásný, precizní a do detailů propracovaný design, který vzájemně ladil v celém prostředí. Každá jedna ikona byla navrhovaná s naprostou precizností a detailem a byla radost se na celý systém dívat. Bylo to jako symfonický orchestr, kde každý nástroj skvěle ladí a každý dobře ví, co má hrát a jak u toho má vypadat a že musí držet krok s ostatními. To už je bohužel pryč, ale budiž, sice se na to nedá zvyknout, ale dá se to tolerovat a neřešit. Je to věc osobního názoru, vkusu a nebo třeba i nevkusu.

UPDATE 19.12.2013

Provedl jsem sám na sobě malý experiment a přerušil psaní toho článku, protože mě vytáčelo už jen jeho samotné sepisování a rozhodnul jsem se, že se nenechám vyvést z míry a v rámci zdokonalování sebeovládání se pokusím s iPhonem 4 ještě nějakou dobu vydržet. Původně jsem si říkal, že co nejdýl to půjde, pak jsem ale uznal, že měsíc bude bohatě stačit. A stačil opravdu bohatě!

iPhone 4 je s iOS 7 opravdu naprosto nepoužitelný. Hotovo. Tečka. Nakonec to dopadlo tak, že jsem to už nevydržel a v zápalu šílenství už musel opravdu pořídit iPhone 5S, se kterým už se dá iOS7 normálně používat. To, že se mi nelíbí jeho schizofrenní design ale zůstává a ještě pořád si trvám na tom, že iOS 6 byl prostě hezčí a propracovaný více do detailů, i když už jsem si na iOS 7 mezi tím celkem zvyknul a už mě to až tak neirituje. 🙂

 

 

 

 

Nový blog už se pomalu rýsuje

Tak už se mi to pomalu začíná rýsovat a tento nový blog, na adrese http://pichler.cz (časem dostane i www, jako ten původní blog, ale teď kvůli přesměrování to musím nechat ještě tak) už začíná být použitelný co se týká obsahu, rubrik, štítků atd.

Jak bude chvilka času, chtěl bych nějak vyladit fotogalerie a postupně sem nahrát KONEČNĚ i několik fotek z cest přímo na web.

Snad si k němu zase cestu najdete aspoň vy, koho mé psaní bavilo, ať už to bylo blogování z cest a nebo z domova.

Díky  !

Kejml

Nový osobní blog

Po delší odmlce, kdy jsem neměl na blogování moc času jsem se rozhodl, že tento web zase rozjedu, ale s trošku jiným úmyslem, než doposud.

Dlouhou dobu jsem jej využíval víceméně jako blog, do té doby, než jsem můj osobní blog přesunul na službu Blogger.

Což je služba k blogování sice skvělá a nemůžu si ji vynachválit, ale pokud to člověk s webem myslí vážně i do budoucna, měl by se zamyslet nad používáním

různých free blogovacích a jiných služeb a tak jsem se rozhodl, že si svůj osobní blog, který byl původně na adrese www.pichler.cz , rozjedu na nové adrese

tak, aby byla změna úplně minimálně a tak je nově na adrese http://pichler.cz (původní blog je na ni přesměrovaný)

Ještě s tím nejsem úplně hotov, ale web už běží a obsahuje veškeré potřebné informace.

 

Snad se bude líbit !

Trénovat se musí aneb jak jsem byl rozšlápnout nové trekové boty :-)

Tak jsme si v neděli s Bundou vyrazili na přechod Pálavy … Celý týden hlásili, že bude nádherně a že neděle bude nejkrásnější a nejteplejší den týdne. Pche ! Tak to teda ani omylem … ba právě naopak, řekl bych ! 🙂

Foukalo jak prase a vypadalo to, že každou chvíli začnou padat trakaře … neštěstí padat ale nezačaly a všechno proběhlo v pohodě … V 9:19 jsem v Poštorné na hlavní přisednul do autobusu k Bundovi, který už měl za sebou dalekou cestu z autobusového nádraží a společně jsme vyrazili směr Horní Věstonice. Inu cesta to byla nádherná ! Bych nevěřil, kolik je kolem krásných věcí, když člověk nemusí řídit a má čas rozhlížet se kolem 😀 Tuhle cestu totiž s oblibou jezdím na mašině a tam není čas čumět, kde co lítá 🙂

Na Pálavu jsme vyrazili tedy z Horních Věstonic od zastávky kolem hřbitova rovnou nahoru. Potkali jsme spoustu lidí, kteří měli postavené stany kousek od hřbitova a užívali si jak pochodů po Pálavě, tak i právě šumějících burčáků 🙂 Není nad to, když si člověk naplánuje správný termín na sportovní víkend 🙂

U Martinky jsme se chvilku kochali lezením pár lidí, kteří zdolávali náš široko daleko jediný vrchol, který se zdolat dá, udělal jsem pár fotek a vyrazili jsme dál. Rozhodli jsme se, že to půjdeme prodlužkou, protože nejsme přece žádné béčka a tak jsme to vzali doleva s tím, že to půjdeme hezky poctivě celé. Vydali jsme se tedy nad Pavlov a odtud hezky výšlap nahoru na Děvičky na Dívčí hrad. Odtud jsme se hezky vyškrábali až k vysílači na Děvín – nádhera ! Komunikační superdálnice !! , jak by řekl Cable Guy … 🙂

Pak hezky po hřebeni až úplně dolů, kde jsme sešli kousek před Klentnicí a zastavili se v príma kavárně Na Faře, kde mají dle Bundy vynikající kávu. Točená Plznička ovšem taky bodla a jejich zapékaná bageta se šunkou, slaninou, sýrem a nějak velice zajímavým a dobrých kořením taky … 🙂

Dál už se mi ale moc nechtělo, protože jsem toho měl docela blné brýle, navíc v těch nových botách taky žádná sranda…Přiznám se, že jednu dobu jsem i vážně uvažoval nad tím, že zavolám horkou linku Taxi Kaskin, ať pro nás přijede 🙂 Ale nejsme přece žádné béčka, no né ? 😀 Tak jsme se vydali zpátky hezky nad Klentnici na Stolovou horu, o které dole na ceduli píšou Tabulová hora a na Google Stolová hora, tak vlastně ani dodnes den nevím, která že to vlastně je…No, docela taky solidní výšlap. Uchvátilo mě fotbalové hřiště v Klentnici. Fakt príma místo … už jen dojít na tréning je príma tréning sám o sobě 😀

Vyšlápli jsme to nahoru na horu, kde byl nějaký pán v obytném přívěsu u nějaké prostodivné antény, kterou každou chvilku někam otáčel a vrčela mu tam u toho centrála … Co mě ale fakt dostalo je, že tam měl u toho přívěsu zaparkovanou Octávku … Kama se tam sakra s tím autem dostal ? Však Octávka je tak nízká, že s ní je problém přejet i menší patník u baráku … hmmmm, zajímavé … asi nějakej dobrej oddíl nebo co …

Po celou cestu nás provázela fakt nádherná panoramata s výhledem na Pavlov, Věstonice, Dunajovice, Strachotín, Šakvice, Pernou, Mikulov a spoustu dalších. Nádhera ! Ze Stolovo-Tabulové hory jsme si to dali dolů po těch přírodních megaschodech, které nevycházejí ani na jeden krok ale ani na dva, takže drobčíte jak zajíci … 🙂

Sešli jsme dolů k vinohradům a dali si to kolem silnice po cestě kolem vinohradu, kolem Kočičí skály a přes Turold do Mikulova. Vylezli jsme u policejní stanice a šli dolů do města na náměstí, kde nás čekalo veliké překvapení … Buď jsme se někde na pár měsíců na té cestě sekli nebo jsme museli projít nějakou časoprostorovou bránou nebo co … V Mikulově na náměstí zuřily naplno Vánoce….velký smrk ozdobený dárečkama a žárovkama, prodej vánočních stromků a stánky zdobené vánočními řetězy mě fakt dostal… Stačilo si jenom koupit kapra a vyrazit domů začít chystat štedrovečerní večeři 😀 Fakt mazec !

Zastavili jsme se v Irské na pivko a polívku a odtud už rovnou na nádraží, odkud jsme v 18:00 vyrazili Orient Expressem směr Břeclav. Nádhera ! Kdyby v tom vagóně nebylo 86°C ve stínu, mohlo to být ještě záživnější, ale tak zase lepší než kdyby tam byla kosa.

Na nádraží jsme chytli autobus, který shodou okolností řídil kámoš a tak jsme vyrazili … Pokecal jsem s kámošem – samozřejmě jen v zástávkách, protože za jízdy se s řidičem nemluví ! 🙂 a bezmyšlenkovitě s tím, že autobus jede do Charvatské, vystoupili na Rožku a vydali se pěšky k Machovi….Inu jaké bylo naše překvapení, když autobus pokračoval rovně, to si asi dokážete představit … obzvlášť po takové procházce … Přitom se stačilo zeptat třemi slovy … 😀 Ale tak co už … když už jsme ušli takovou štreku, tak nás nějaký ten kilometr  navíc nemůže rozhodit.

U Macha jsme se hezky osvěžili pár kousky, já povečeřel vynikající klobásu a vyrazil jsme domů. Samozřejmě pěšky … to už jsem teda ale sotva lezl … 🙂

V pondělí ráno jsem málem nevylezl z postele a v úterý jsem to teda cítil pěkně, to je fakt … přiznávám … ale už jsem to rozchodil a je to docela v cajku, takže další výletíček můžem začít plánovat co nevidět … 🙂

Mapa trasy :

http://maps.google.com/?t=h&q=http:%2F%2Fapi.motionxlive.com%2Fmotionx-remote%2Fapi%2Fgps%2Fhost%2Fdb14c8f3-18ef-4b9a-862f-fe3ea7016045&ie=UTF8&ll=48.857882,16.64506&spn=0.038626,0.109863&z=14

Zvětšit mapu

Bohužel GPS jsem zapnul až na Martince a postupem času se mi kousek za Klentnicí vybila baterka … ale i tak ten záznam toho nejdůležitějšího potěší …

Spuštění blogu

Je tomu už dávno, co jsem naposled spustil nějaký typický blog. Řešil jsem to spíš tak, že jsem raději zprovoznil celý svůj server a tam rozběhal nějaký redakční systém díky kterému jsem pak mohl publikovat různé články, převážně technického charakteru.

Jenže blog pro mě znamená něco úplně jinýho. Bloguju je pro mě synonymem slova cestuju.
A to že jsem si zřídil po 5ti letech znova blog už je pro mě začátek něčeho nového, na co se už teď těším. Musel jsem to sem napsat.

V roce 2004 jsem spustil blog, kde jsme společně s Radovanem informovali o našich cestách a zážitcích na Novém Zélandu. Bohužel jsem pak na něj trošku pozapomněl a tak kejml.bloguje.cz zmizel navždy ze světa. Ikdyž bych ještě našel prapůvodní wordovský dokument, kam jsem to zezačátku psal a odtud kopíroval do blogu, už by to nebylo ono a hlavně by tam chybělo spousta příspěvků z cest, které jsme psali online z cest. Škoda … už jsem kvůli tomu několikrát zamáčknul slzu v oku, ale tak už to holt na tom světě chodí …

Udělám si jiný blog a bude !

Vznik tohoto blogu není tak úplně náhodný a každý kdo mě zná to už určitě tuší.

ANO.

Rozhodl jsem se, že se po dlooooooooooouhé době zase někam trošku podívám.

Tentokrát ale trošku s rozumem a při zachování veškerých hmotných statků, zde za těch 5 let v ČR těžce nabytých. To znamená, že letošní rok vypnu Vánoce a cca. v polovině prosince až do cca. poloviny ledna 2011 bych rád zmizel a vydal se po stopách Inků a podíval se do Peru a Chile.

Tentokrát jsem to pojal na mě jakožto berana, který jedná většinou bezrozmyslu, vskutku zodpovědně a vše začínám plánovat již teď v březnu, takže času je hromada a všechno se bude dát krásně naplánovat dopředu, promyslet trasy, termíny očkování atd.

Dokonce jsem si už dal i inzerát a hledám nějakého parťáka, který by se ke mě rád přidal. Jsem ale definitivně rozhodnutý, že pojedu i sám, protože nemá smysl se na někoho vázat. Člověk se pořád na někoho ohlíží doleva a nebo doprava, já docela často i za sebe a málokdy před sebe, a pak mu ten člověk vybouchne a nakonec to celé zkrachuje. Takže tentokrát jsem to pojal přesně jako cestu na Nový Zéland. Vše organizuju a se vším počítám tak, že pojedu sám. Když se někdo přidá, bude to fantastické a jedině výhodou. Když ne, ze světa nepůjdu … No nééééééééé ? 🙂

Tak a první příspěvek mám za sebou už v březnu, to je mi panečku machrovina 😀

Varování před online shopem BH Photo Video v USA

Způsobů jak to obejít už zase až tolik není, ale nějaké přece jen existují :

  1. Koupit si počítač Apple u vašeho lokálního dealera či IMC prodejce, u kterého vše bude stát minimálně 2x tolik
  2. Koupit si počítač Apple u lokálního dealera či IMC prodejce v sousedském státě EU, u kterého vše bude stát minimálně 2x tolik
  3. Mít v USA hodně dobrého kamaráda, který vás neodkáže na vašeho lokálního dealera či IMC prodejce (u kterého vše bude stát minimálně 2x tolik), ale zmíněný počítač vám koupí přímo v totálně zabedněných spojených státech a pošle vám jej do Čech např. jako dar (pokud se jedná o Čecha tak většinou po té, co vás skásne za provizi, vyřízení, poštovné, balné, pojištění atd. takže ve finále to bude stát 2x tolik, tedy to co u lokálního dealera či IMC prodejce)
  4. Zaplatit si např. službu obdobnou našemu P.O. Boxu, kde vám pak někdo za poplatek přepošle obsah vaší schránky

Tady už by se mohlo zdát, že máme vyhráno … jojo, zdát by se to mohlo, ale leda tak prd !

To že mají kam zásilky přijít ještě nemusí vůbec znamenat, že mezi tím stádem tupců se najde taky nějaký normální člověk, který vám vyhoví a tu zásilku tam zašle, přestože se jedná o naprosto legitimní a funkční adresu, kam chodí denně stovky dopisů, balíků a jiných zásilek bez jediného problému.

Další z problémů, na který jsem narazil je daň. Není to ale ledasjaká daň jak by se na první pohled mohlo zdát. Tato daň se totiž platí jen za předpokladu, že prodáváné zboží zůstává ve státě, kde bylo prodáno. To platí tedy pouze pro online prodej, abych byl přesný. V kamenném obchodě ji zaplatíte vždy. Nejedná se ale o DPH ! Tuto daň jste povinni zaplatit, pokud např. objednáváte zboží z online shopu společnosti, která má sídlo v Californii a doručovací adresa je také v Californii. ANO, pak tuto daň skutečně platíte ! TO je asi za odměnu, že jste věrni výrobkům z vašeho státu či co já vím … Každopádně když si to zboží necháte poslat přes dalších 50 států napříč Amerikou – daň platit nemusíte. Tím pádem koupě přímo od společnosti Apple padá, jelikož se to celé prodražuje.

Objednal jsem tedy nakonec u obecně známé, a nechápu jak je to možné ale i doporučované společnosti, B&H Photo Video. Áno Bobe, přiznávám, měl jsi pravdu, když jsi mě jako jediný varoval. Jinak samé kladné ohlasy. No co už.

Zaregistroval jsem se na jejich stránkách, vyplnil potřebné osobní údaje včetně doručovací adresy. Vše bylo v pořádku. Mailem mi přišlo potvrzení registrace a bla bla bla. Tak jsem si teda objednal zboží, které jsem chtěl. Přišlo mi potvrzení a objednávce a že ji mám potvrdit.

Potvrdil jsem.

Přišlo mi, že přijali mé potvrzení a že zboží bude připraveno k expedice – super !!

Následně mi přijde e-mailem informace, že mám naskenovat moji kreditní kartu a buď ji pro ověření
poslat e-mailem a nebo faxem. To už si říkám, že se někdo zbláznil a že se snad jedná o podvod, přestože
jsem zmíněný obchod znal a vím, že skutečně existují, prodávají atd.

Odpověděl jsem, že v žádném případě takovéto informace mailem, faxem ani jiným způsobem nejsem ochoten
poskytnout a můžu zaslat výpisy z účtů, mobilů, kopii pasu apod.. Přišla mi odpověď , že tedy OK a ať pošlu telefonní číslo, kam má být zásilka doručena.

Mezi tím mi najednou odešly z účtu peníze a tak si říkám, že je to super a že to konečně akceptovali.

Dalších pár dnů je klid, až přichází další mail : Prosíme o ověření platební karty, zašlete nám kopii mailem nebo faxem a bla bla bla. Proboha na co, když už ta platba odešla ?!

Píšu, že platba již odešla a že tedy nechápu, co chtějí jako ještě ověřovat. Na to mi přijde další mail, ať pošlu telefonní
číslo pevné linky, kam má být zboží doručeno.

Další e-mail s reakcí na mnou zaslané číslo je, že má objednávka je blokována, protože to telefonní číslo, které jsem zaslal není veřejné a ať pošlu výpis platby za elektřinu, plyn, telefon apod. kde bude vidět adresa, kterou jsem uvedl jako doručovací.

Tak tam píšu znova, že je laskavě žádám, ať to zboží zašlou na tu adresu, kterou jsem uvedl jako doručovací a že to tímto potvrzuji. NE ! Proč bych si jako já měl určovat, kam mi to zboží v hodnotě několika tisíc přijde ?! Koho to zajímá, že je to zaplacené…Oni prostě bez potvrzení nikam nic posílat nebudou. Už mě to brutálně vytočilo a tak jsem tam napsal, ať se nestará o adresu a ověřování, když už mi bez váhání stáhli peníze z účtu. Teď mi to vyloženě nechtějí doručit, aby si to mohli nechat nebo o co tady do prdele jde ?!

Kamarád mě varoval, že tento obchod vlastní a pracují tam jenom židé a že je tím proslulý. Hmm, to mi ale přece vůbec nevadí, říkal jsem si…aspoň budou precizní a nebudou problémy. Hmm, tak to byla teda hodně blbá myšlenka.

Dneska jsem to už nervově nevydržel a po další odpovědi, ať pošlu kopii kreditky a když jsem jim něco napsal, tak mi došlo ať pošlu ty účty od elektriky, plynu a v dalším mailu zase číslo pevné linky a že je to opět blokované, jsem už tomu Josephovi dementnímu na Customer Service poslal mail, ať si ze mě okamžitě přestane dělat prdel a bleskem pošle to zboží, za které jsem zaplatil a je již tedy v tento okamžik moje a ať ho pošle na tu adresu co jsem uvedl nebo ať obratem pošle peníze zpět na můj účet a že si to zboží koupím v jiném, seriózním obchodě.

To jsem teda zvědav, jak tohle dopadne a co mi přijde … tipuju že žádost o telefonní číslo pevné linky nebo o kopii kreditky. Velká chyba je, že jsem se nechal takhle vytočit i přes to, že vím, že jsou tam na to školení a že jen používají mě velmi dobře známé pravidlo gramofonové desky, které se učí děti v psychologii už možná v 7. třídě.

Teď jsem si ho měl ale možnost vyzkoušet v situaci, kdy jsem v právu a jde mi o tisíce a můžu řict, že neustále přeskakování desky z vydavatelství B&H Fucking Photo Video mě fakt přivádí k šílenství …

Něco na tom asi zřejmě bude, že se to nakonec fakt asi vyplatí koupit u lokálního dealera či IMC prodejce, u kterého vše bude stát minimálně 2x tolik. Ono totiž nemusí vždy platit, že když je něco 2x dražší, musí to být nutně 2x dražší a že když je něco o polovinu levnější, musí to být nutně o polovinu levnější…tady bych si možná i dovolil vypustit ta slova “nutně o polovinu levnější” a nebál bych se použít jen slov “musí to být…” teda myšleno tak, že ikdyž je to o polovinu levnější, nemusí to ještě úplně nutně znamenat že i když za to zaplatíte míň, tak že to vůbec někdy budete mít…

A to popisuju situaci s reálným obchodníkem, který prodává tisíce kusů zboží dnes a denně a nebudu ani zmiňovat, kolik je na netu taky podvodníků, kterým se dá naletět různě na e-Bay apod.

Encyklopedie života

Před pár dny byl na internetu spuštěný velice zajímavý projekt “Encyclopedia of Life”, který již v testovacím provozu
obsahuje 30 000 hesel a údajně další milion hesel je již rozpracován.

V této obsáhlé encyklopedii, na které se podílí převážně američtí a britští přírodovědci se má postupně objevit vše živé z fauny a flóry na Zemi.

Zbývá už jen dodat odkaz, tak tady je :

 http://www.eol.org/

Vítejte na stránkách “NaValticke.cz” !

 

No, tak to by jsme pro začátek jako informaci o tom, co Vás tady bude čekat v budoucnu, měli a teď ještě pár slov o mě.

Před nějakou dobou jsem se po celoživotním bydlení přímo v centru Břeclavi se mi naskytla příležitost koupit za vcelku přijatelnou cenu poměrně hodně zajímavý byt právě na sídlišti Na Valtické. Toto sídliště bylo po celý můj život tabu. Nerad jsem sem jezdil a na lidi, kteří mi říkali, že jsou z Valtické, jsem vždy zíral s obdivem, jak to tam na tom hrůzostrašném sídlišti mohou vydržet. Nastala doba, kdy jsem se tady objevil i já …

Dnes už to vidím všechno jinak. Ano, je pravda, že se tady pořád něco děje. Pravdou taky je, že zaparkovat před domem po 17. hodině je tak trošku Sci-Fi. Ale zatím jsem vždy parkovat někde u domu a nemusel nechávat auto např. v Břeclavi u nádraží na placeném parkovišti, nebo na kterém koliv jiném placeném parkovišti v Břeclavi. Ono už totiž v Břeclavi žádné neplacené parkoviště nezůstalo. Teda vlastně kromě jednoho, kterému všichni břeclaváci s oblibou říkají “policejní parkoviště” 🙂

Ale zpátky k věci. Jak řekla jedna soudružka v seriálu Kriminálka Miami – strachu se nesmí ustupovat ale naopak se mu musí čelit ! Takže já jsem tady a lacino svou kůži nedám, protože jsem např. zjistil, jak geniální má sídliště NaValtické internetové připojení a jakých rychlostí a hlavně taky pingů se tady dá dosáhnout.

Hmmm, že by Counter Strike server, co říkáte ? :-))

Zlo na Českých silnicích

Zlo na Českých silnicích, aneb jak jsem se bezprostředně vyskytl u autonehody.

Tak jsem měl dneska zase pech a vyskytl se jako jediný očitý svědek u autonehody …

Jedu si to takhle směrem od Lanžhota a najednou u výjezdu z benzinky BORS vidím, jak vyjíždí okrová 1203ka a směrem od podjezdu, kolem autosalonu Renault jede po hlavní na kole nějaká stařenka …

Ten idiot v té dvanáctsetrojce jí samozřejmě nedal přednost a uplně nadrzo jí tam vjel a sestřelil ji levým zadním blatníkem z toho kola a UJEL !

Takže mi nezbylo nic jiného, než uprostřed křižovatky zastavit, pustit výstražné blinkry a vrhnout se do silnice na záchranu té paní. Jelikož zůstala ležet uprostřed cesty a pár aut, místo toho aby zastavili a nějak mi s ní pomohli, začali stařenku objíždět a pár kreténů do nás ještě málem při jejich zbrklých manévrech málem narazilo … Jen aby náhodou nemuseli pomoci a všichni rychle pryč … FAKT FANTAZIE !!! Tím bych chtěl všem těm debilním kreténům “poděkovat” a popřát jim, ať podobný přístup zažijí od lidí oni sami na vlastní kůži …

Na opačné straně bych chtěl poděkovat člověku, který projížděl kolem na kole a automaticky bez debat mi posléze pomohl, zavolal z mého telefonu dopravní nehody a první pomoc … Nutno dodat, že zmíněný člověk R.R. je policista a projížděl tudy v civilu na kole, zřejmě ze zaměstnání. Ať si říká kdo chce co chce, tady patří velký dík a uznání, že ať už jako policista nebo jako člověk se zachoval především čestně a nemusí se za sebe stydět ! Ještě jednou děkuji !

Když už to tak píšu, tak mi nedá, abych nezhodnotil i lékařský a policejní zásah, jelikož oba dva obory jsou mi velmi dobře známé, že ano ? :)) Ti, kdož mě znají, vědí o čem hovořím .. Z nemocnice přijela Rychlá Lékařská Pomoc i navzdory, že jsme nahlásili, že bude zřejmě stačit normální sanitka, protože nikde nestříkala krev ani nic podobného a vypadalo to jen na zlomeniny. Musím uznat, že byla skutečně rychlá, protože to snad netrvalo déle jak 2 — 3 minuty a paní už měla zajištěnou odbornou pomoc. I dopravní nehody dorazili na místo takřka okamžitě a jen pár minut po příjezdu sanitky a okamžitě jednali. Jak jsem jim popsal zmíněné auto viníky, okamžitě vyhlásili pátrání po zmíněném vozidle a to rozhýbalo mlýnská kola tak rychle, že pár desítek minut poté, co jsem opustil místo nehody mi volal jeden člověk z hlídky a sdělil mi, že ve vozidle byla parta našich hodných a neustále utlačovaných, diskriminovaných a týraných romských spoluobčanů …

Co k tomu dodat … ?!