Archiv rubriky: Evropa

Madrid

Hrozna mlha… Muj uces je ale stale stejny… :-)))

Tak jsme pristali v Madridu s vic jak pul hodinovym spozdenim a uz sedime v letadle smer Lima… Opet kazdy nekde uplne jinde, takze nakonec cestujeme stejne vlastne kazdy sam :-))) Ale v predchozim letu jsem nakonec sedel sam protoze odzadu jsou ty nejstarsi rezervace a zrejme nekdo zrusil za tu dobu letenky a uz se to neobsadilo, a tak si Luke prebehl za mnou…

Tenhle let bude ale peklo… Tusim ze 12:15 hod a to vlastne vylitame v 00:45 a priletime tusim 6:50 rano… 🙂 To je matematika, co ? :-))

Den 1. [10.11. 2004] – Praha Ruzyně – Londýn Heathrow

12.11.2004, 21:07:00

Den 1. [10.11. 2004] – Praha Ruzyně – Londýn Heathrow

Před odletem jsem měl ještě dost vyřizování a tak mi spousta věcí zůstalo uplně na poslední chvíli .. Už slyším Davida, jak mi na to řekne : „Vidíš to ty vole, já jsem Ti to říkal, ať si to zařídíš všechno předem a poslední týden už jen tak paříš s kámošema – pohodička, klídeček … „ A jistě bude mít i pravdu … jenže já jsem byl tak nějak přesvědčený o tom, že už mám všechno zařízeno … 🙂

Večer jsem sbalil ještě nějaké věci a netrpělivě čekal na ráno dalšího dne, kdy jsem měl startovat. S Radimem, kterému bych tímto chtěl ještě jednou poděkovat, jsem byl domluvený na 5.00 hod. na benzince BORS. Přichvátal jsem v 5 a on už tam chudák mrznul…To se mi taky nestalo už několik let, abych se s někým domluvil a on tak už čekal dřív než já 🙂

Cesta do Prahy probíhala vcelku v pohodě …. brali jsme to přes Brno, páč jsme tam nabírali ještě Radovana, který přijel vcelku v rozumném čase a tak jsme mohli vyrazit vstříc dalším dobrodružstvím. Na dálnici kolem Vysočiny už bylo vcelku i dost sněhu a nechutně hnusná kosa … 5 – 10 cm sněhu mě doslova šokovalo, ale na druhou stranu jsem mohl občas alespoň pronést rýpavou větičku : „ Ještě, že pozítří už je to léto nebo bych se z toho asi zbláznil … „ , kterou všichni pokaždé s humorem a nadšením přivítali … jednu dobu se mi dokonce snad zdálo, že mě asi někdo brzy uškrtí, či jinak připraví o život :)))

Na letiště jsme přijeli vcelku hodně brzy – mám pocit, že něco kolem 9. hodiny. Za pár minut ale na tabuli, kde nabíhají čísla odbavovacích přepážek atd. naskočil náš let a tak jsme neváhali a zmákli to, dokud tam nikdo nestál. Super. Pak jsme si skákli do báru dát trošku oraz … Já si dal 0,3 L Plzeň za akční cenu 65 Kč a Radek 2 dcl Coca – Coly (píšu zámerně celým názvem, páč zkratky podporují napodobeniny… hehe) za krásných 60 Kč … fantazie :)) Aspoň jsme už byli připravení na ceny v Londýně a dál … ikdyž v Londýně to nakonec bylo ještě levnější jak v tom podělaném baru na Ruzyni, ale o tom potom … Udělali jsme ještě nějakou tu fotku, skákli si naposled na WC, které je pevně přichyceno k povrchu zemskému a vydali se do letadla …

Pro let s British Airways číslo BA 855 ( 11.50 – 13.05 ) strojem Boeing 757-200 z Ruzyně na letiště Londýn Heathrow jsme byli odbaveni (check-in) u přepážky č. 62 a vydali se do letadla … Let měl mírné zpoždění, takže startujeme až ve 12.15 hod. V letadle jsme dostali bagetku „ham and cheese“, ovocný salát, minerálku, muffin, čokoládu Toblerone a na pití, co hrdlo ráčilo … konkrétně mé hrdlo ráčilo pivo a tak jsem nafasoval Stella Artois a Radek si dal „orange juice“ :))

LONDÝN – letiště Heathrow

Londýn je už z letadla neuvěřitelně krásný … nechápu, jak to ti pitomci dokázali všechno takhle postavit … všechno přesně podle pravítka, seřazené do krásných, rovných ulic, všude pravý úhel, nádherné červené střechy a pálené cihly, zahrady, golfová hřiště, obrovská sídla firem Pepsi Cola, Magnat, Canadian Airlines apod. Z letadla vypadá Londým moc krásně a ze spodu to musí být ještě o to krásnější, podle mě … už jsem se rozhodl, že až se vrátím (jestli se zadaří … teda spíš nezadaří…) tak se tam určítě musím vydat aspoň na týden. Přistání pilot moc nezvládl a ve srovnání s mým minulým letem do Tunisu to vzal docela pěkně zhurta a tancoval po celé přistávací ploše jako amatér. Když jsem se díval, jak manipuluje s těma klapkama a jak lítáme myškama z jedné strany ranwaye na druhou, tak už jsem uvažoval, jestli si nemám nachystat záchranou vestu a kyslíkový přístroj :)) Asi nějaký pilot na brigádě či co .. 🙂

Jinak, až na to přistání, byl let naprosto v pohodě a do Londýna jsme přiletěli na letiště Heathrow ve 12.50 tamního času. Takže nakonec jsme dorazili ještě o 15 minut dřív … Pilot byl mimo jiné asi nějaký závodník či co … Poladili jsme si hodinky o hodinu zpátky a prošli se do hlavní haly letiště (docela opravdu pořááádnýýý kousek cesty). Už cestou jsme se nestačili divit … na letišti všude koberce, nádherné obrazy a velkoformátové fotky, které měly sloužit jako reklama společnosti, která tyhle velké formáty tiskne. Ale fakt nádherné fotky z celého světa – hlavně příroda, hory, lesy, kytky atd. Hned po příletu jsme byli krapátko nervózní, páč jsme si nebyli uplně jistí, jestli si máme vzít naše bagáže a vzít si je s sebou do dalšího letadla … logickou úvahou jsme pak ale došli k závěru, že když jsme v Praze nakládali zavazadla s tím,že letím až do Hong Kongu, tak by asi museli být uplně dementní, kdyby nám je vyložili v Lodnýdě … takže zátěž nám odpadla a po Londýnském letišti jsme se mohli pohybovat bez přítěže – fantastické plus ! Cestou jsem měl možnost zažít hned několik echt anglických 🙂 konverzací … měli jsme 5 hodin čas a tak jsem se šel jen tak kouknout na tabuli, abych se mrknul kam co letí, kdy to letí, jakou má ta dopravní společnost zkratku atd. Prostě jsem si monitoroval terén … než by jste řekli krleš, tak u mě byla nějaká usměvavá paní ve žluté, reflexní vestičce a spustila … no mazec … :)) Takže když mě to zopakovala asi tak po 5. tak jsem konečně pochopil, co po mě chce a co říká … 🙂 Viděla, že do toho hledím jako péro a tak přišla na pomoc – v Lodnýně mají po celém letišti takové řekněme „pilné včeličky“ , které jsou velmi inteligentní a dokážou na člověku rozpoznat, že má nějaký problém a okamžitě stojí u vás a snaží se vám pomoci, vysvětlit odkud kam apod. O pár desítek minut dál jsme měli možnost se setkat s další, která nás správně navedla k odbavovacímu pultu, aniž by jsme jej ještě vůbec hledali :))) Usadili jsme se poblíž obchodu s elektronikou a tak mi to nedalo a vyrazil jsem omrknout, čím taková english prodejna disponuje … No … ehm … věci, které mi ještě i dnes chodí na letácích, že budou počátkem příštího roku konečně na trhu už jsou tady slevněné a ve výprodeji … co vám budu povídat … :))) Ale co se cen týče, tak je to tak srovnatelné jako u nás. Něco levnější, něco nepatrně dražší, ale žádný extrém … Navíc to byla prodejna na letišti, takže asi vyšší ceny, ale šlo o DUTY FREE prodej, tak nevím – nedokážu posoudit, páč do města jsme se nedostali, škoda :((

Až jsme se rozkoukali, tak jsme se vydali do té prodejny s elektronikou znovu – tentokrát už jsem byl ale odhodlaný, že poprosím prodavače, aby mi prozradil, kde a jakým způsobem se můžu připojit k netu, abych vám mohl napsat první dojmy z letu, že žiju atd. :)) Překvapivě konverzace probíhala vcelku v pohodě a prodavač mi uplně napoprvé vše rozuměl a já jemu, jakžtakž taky … teda až na pár drobností a vychytávek, které jsem nikdy v životě neslyšel a tak jsem je nedokázal rozkódovat :)) Jak naschvál se mi ale notebook z toho cestování a cizího prostředí totálně pomátl a když mi prodavač konečně svolil, ať ten notebook vybalím, že se u nich dá připojit na WiFi a že mi ukáže jak, tak noťas se prostě hryznul a hotovo … asi si dokážete představit tu situaci .. prodavač vedle mě nervózně přešlapuje a já melu pořád dokola … „hmmm, I don’t understandt, what’s happend … why my laptom, doesn’t working ?!?! Oh my god … excuse me, propably problem with hardware WiFi adapter ..“ a ble ble ble :)) Leda hovno, žádný WiFi adaptér … ale antivirový systém NOD 32 poprvé za dobu, co ho používám vypověděl službu … chtěl se totiž updatovat z internetu, ale jelikož se mu pořád dokola nedostávalo connectivity, tak se prostě hryznul a hotovo … nešel mi spustit ani explorer … :))) MAZEC ! Takže jsme zase poníženě odkráčeli, omluvili se a usedli v hlavní hale … Tam jsem notebook znova zapl, vše naběhlo jak mělo, našlo mi to bezdrátovou síť, připojil jsem se k ní, naběhla stránka hot spotu, kde byl popis, jak na to, aby se člověk připojil, tak jsem ro přelouskal, zkusil zadat číslo mé platební karty (kterou jsem si mimochodem vyřídil jen pár dní před odletem – pro jistotu, páč má banka má na e-platby speciální kartu s omezeným limitem kvůli krádeži karty a internetovým podvodům) a kupodivu jsem dostal přístup na 1 HODINU INTERNETU ZA 5 ANGLICKÝCH LIBER. To jde ne ? :))) Rozeslal jsem milion mailů, poslal fotky, pár stovek SMS z programu SMS DreamCom, mrknul co kde nového a prohodil pár slov na ICQ, než mi vypršel kredit a hodilo mě to do offlinu.Co jsem ale potřeboval, to jsem vyřídil. Pak nějaké nákupy po obchodech hurá do letadla směr HONG KONG. To už byl ale panečku jiný cvrkot …

Offroad klub Děčín

1.11.2004, 8:20:00

Offroad klub přátel z Děčína

Stránky, které si jistě zaslouží, aby tady na ně byl odkaz … www.offroaddecin.cz … – jedná se o web mých kamarádů, kteří ještě do nedávna vystupovali jako ABEXTREME (absolute extreme) a věřte mi, že to nebyla jen prázdná fráze …

Tihle “magoři” jsou totiž schopní všeho … :)) Určitě jste již ve spojení s offroadem slyšeli přezdívky jako jsou např. Beďar, Prcan, Turtík, Klouzek apod. A nejhorší na tom je fakt, že tihle šílenci mi před pár dny nabídli členství v jejich klubu … :))

Nevím, jak tomu rozumět, ale snad to není tak, že jsem podobně šílený jako oni … lidé co mě dobře znají to jistě okamžitě vyvrátí … mám rád pohodovou jízdu lehčím terénem a do nějakým extrémů se v podstatě vůbec nepouštím … :))

Každopádně chci, aby jste kluci (tím myslím děčíňáky) věděli, že jak se vrátím, tak vaši nabídku samozřejmě beru !! Jestli budu mít nějakou korunu, abych si pořídil nějakého offroada, tak jdu do toho opět a znova ! Ale musíte mě ušetřit plateb členských poplatků … budete mě muset vzít jako čestného člena nebo jako maskota :)) Páč mě, na rozdíl od vás, vyjde jedna cesta na klubovní setkání na cca. 2000 Kč … Ono přece jen, jedna cesta 400 km, to dá zabrat …  :))

Těmto lidem vděčím taky za to, že jsem se letos podíval do mého tolik vysněného Rumunska a zažil tam opravdu nezapomenutelné zážitky … Právě v těchto dnech se na tomto webu začíná objevovat náš cestopis z Rumunska — tak čtěte ! 🙂